Nejlepší čas pro nepříjemné vládní kroky. Jaké daně se mohou zvýšit?

Pro vládu Petra Fialy (ODS) se otevírá příležitost k nepopulárním krokům. Shodují se na tom ekonomové, podle kterých by mohlo dojít ke zvyšování daní. Nově zvolený prezident Petr Pavel se totiž už veřejně nechal slyšet, že by dílčí zvyšování podpořil. Koalici navíc zbývá dost času do sněmovních voleb, aby své kroky mohla voličům vysvětlit. Na které konkrétní daně by mohla mít zálusk?

Vládě se otevírá nejlepší možný čas na složité, ale potřebné kroky. Myslí si to například hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda. „Po zvolení Petra Pavla prezidentem se Fialově vládě otevírá časové okno k provedení politicky nepopulárních, bolestivých kroků k ozdravení veřejných financí. Následující měsíce ji v tomto ohledu plně otestují,“ uvedl.

Vláda už v minulosti naznačila, které daně by se mohly zvýšit. Předně se jedná o spotřební daně, především takzvané daně z neřesti, tedy z alkoholu, tabáku a hazardu. „Tvoří velkou část příjmu státního rozpočtu a lze je lehce zvýšit. Otázkou je, zda se například bude sahat na daně z nafty či benzinu. Záležet bude na dalším zdražování pohonných hmot,“ řekl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.

Podobně se koalice může vrhnout i na zvyšování daně z přidané hodnoty (DPH). Už nyní ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) analyzuje, jak by se mohly zrušit tři sazby DPH a nahradit je dvěma. Místo snížených sazeb ve výši 10 a 15 procent by mohla existovat jen jedna třinácti- nebo čtrnáctiprocentní. Peterka se navíc domnívá, že by se některé produkty nebo služby mohly přesunout z desetiprocentní sazby do základní jedenadvacetiprocentní.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ceny supermarketů jsou nemorální. Svícení na regály nemůže být tak drahé, zlobí se Nekula

„Smysl by to dávalo a navíc je to velmi jednoduché, protože se DPH snadno vybírá. Není s tím spojené žádné papírování a navíc by vláda vybrala hodně peněz. Schová to za snahu o sloučení dvou sazeb a mnoho věcí vrátí ze snížené do základní sazby,“ podotkl Peterka.

Z nápadů na zvyšování daní není zrovna nadšený, výdajová strana státního rozpočtu je ale podle něj v současné době velmi vysoká. „Z toho 80 procent představují mandatorní výdaje, se kterými se nedá hnout. Snížení výdajů je cestou, stačit to ale nebude,“ dodal Peterka.

Zvýšení daní pomůže ozdravit veřejné finance

Vláda by také mohla zvýšit daně z příjmů, které před třemi lety klesly v důsledku zrušení superhrubé mzdy, což prosadily ANO a ODS. Ministr financí Zbyněk Stanjura to odmítá, z řad ekonomů se ozývají hlasy, že by se tím mohlo leccos vyřešit. „Výnos ze zvýšené daně by činil dost přes 100 miliard korun ročně, což je zhruba polovina strukturálního schodku. Veřejné finance by to tedy pomohlo zásadně ozdravit,“ popsal výhody kroku hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda.

Připomněl, že superhrubá mzda byla zrušena na přechodnou dobu, tedy na dva roky. Od té doby ale uplynuly roky tři. „Neumí či nechce-li vláda škrtat, může být toto cesta. Byť rezervoár možných škrtů, jež ještě před rokem sama slibovala, rozhodně zdaleka nevyčerpala,“ dodal Kovanda. Podobně se k tomu staví i Národní ekonomická rada vlády.