Co vše má Rusko v arzenálu? Nadzvukové střely, jaderná torpéda i „kladiva“ na lodě

Ruské „mírové jednotky“ vstoupily do samozvaných lidových republik na ukrajinském Donbasu v hojném počtu, podle některých pozorovatelů ale stále nejde o hlavní sílu ruské armády. Prozatím se jedná „jen“ o obrněné transportéry a pěchotní bojové vozy, které převážejí živou lidskou sílu k zajištění území.

Jde o plyn, moře i Sovětský svaz. Tři důvody, proč mohl Putin vtrhnout na Ukrajinu

Rusko

Krize na východě Evropy trvala už tak dlouho, až mnozí začali doufat, že ruský prezident Vladimir Putin jen blafuje. Jenže došlo k nejhoršímu. Kreml uznal autonomii proruských republik na Donbasu a zahájil invazi na Ukrajinu. Proč? Co za tím je? A hrozí otevřená válka?

„S jistotou to zatím nevíme, protože záběrů ze dvou takzvaných lidových republik je paradoxně daleko méně než záběrů z Ruska a Běloruska. Tam jsme mohli vidět ohromně širokou škálu vojenské techniky,“ upřesnil expert Visinger. Podle něj se ale dá očekávat, že po pěchotě mohou později následovat také ruské tanky, protivzdušné systémy či dělostřelectvo, pokud se situaci nepodaří uklidnit.

Vykřičník visí i nad novými zbraněmi, které ruský prezident Vladimir Putin zčásti představil ve svém parlamentním projevu v březnu 2018. Tehdy se rozmluvil především o leteckých nadzvukových střelách Kinžal, podvodnímu nukleárnímu torpédu Poseidon či „neporazitelné“ střele s jaderným pohonem 9M730 Burevěstnik.

„To jsou ale věci, které zatím mají jen demonstrační povahu. Poseidon ani Burevěstnik ještě nejsou ani dokončené, vývoj na nich pokračuje,“ podotkl Visingr ve vysílání CNN Prima NEWS.

V hypotetické válce by Rusko aktuálně nejvíce těžilo ze svého systému protivzdušné obrany či v elektronickém boji – v obou sférách jsou Rusové podle vojenského analytika velice silní a schopní. Krom toho má ruská armáda v arzenálu také protilodní systémy Bastion a Bal-E, které by se v případném konfliktu nejvíce uplatnily v Černém moři.

I Ukrajina se ale snaží náležitě vyzbrojit. Na svou obranu má například protilodní střely Neptun, dále pak vyvíjí systém balistických raket Hrim-2. Alternativa k ruskému Iskanderu sice zatím ještě v aktivním ukrajinském arzenálu nefiguruje, Rusům by ale mohla dělat velké vrásky. „Je to raketa s dostřelem až 500 kilometrů. Mohla by ohrožovat i ruská města v týlu,“ poznamenal Visinger.

Na Donbas zamířila i Putinova Národní garda

Expert na bezpečnost a vojenství zatím nepředpokládá, že by se Rusové rozhodli expandovat výrazně dál na západ země. Dopravené jednotky na Donbas budou v nejbližší době především obsazovat klíčové pozice a zajišťovat kontrolu nad územím. „Platí, že když je třeba postupovat dál, je žádoucí zabezpečit území, které je již obsazené. Teprve potom může následovat postup dál, to ale v současné chvíli nemůžeme vědět,“ pokračoval analytik na CNN Prima NEWS.

Podotkl, že na území Ruska a Běloruska byly zaznamenány početné kolony vozidel polovojenské Národní gardy, která se většinou stará o policejní činnosti a zvládání nepokojů. Mnozí proto předpokládají, že ruské jednotky chtějí v samozvaných lidových republikách nějakou dobu setrvat. „Považuji za nepravděpodobné, že by je Rusové v dohledné době opustili,“ konstatoval vojenský expert.

Válka mezi NATO a Ruskem podle něj ale není na stole. „Ani jedna strana to nechce a nemůže si to ani dovolit. Bavili bychom se o konfliktu, jaký tu nebyl od druhé světové války. Je třeba se toho ale obávat, může k němu dojít nechtěně. Pořád jsou zde body, kde se stýkají území NATO a Ruska. Například v Pobaltí neustále dochází k incidentům. Nebo v Černém moři. Doufám, že se obě strany budou držet zkrátka, pokud by k něčemu mělo dojít,“ upozornil na vážnou hrozbu Visinger.