Doněcká a Luhanská lidová republika: Kdo vládne povstalcům a které země je uznávají?

Celý svět je v pozoru kvůli vyostřené situaci na Ukrajině. Do samozvaných lidových republik na Donbasu vkročily „mírové jednotky“ ruské armády, které se už týdny shromažďovaly poblíž ukrajinských hranic. Západ jako odpověď chystá tvrdé sankce. Konflikt mezi ukrajinskou armádou a proruskými povstalci se táhne už osm let a ani četná jednání mezi západními a východními mocnostmi nepřinesla řešení ani klid zbraní. CNN Prima NEWS přináší souhrn informací k válce na Donbasu.

Jak velký je Donbas?

Doněcká a Luhanská oblast leží na samém východě Ukrajiny, dohromady mají zhruba 53 tisíc kilometrů čtverečních. Pro srovnání: Jde o 70 procent rozlohy České republiky, celý region je tak větší než celé Slovensko. Celé oblasti se lidově říká Donbas.

Před konfliktem zde žilo okolo 6,6 milionu lidí. Značnou část těchto oblastí (odhadem třetinu) ovládají proruští separatisté, kteří v nich vyhlásili samozvané státy, Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku. Na území pod vládou separatistů podporovaných z Ruska žijí necelé čtyři miliony lidí většinou ruskojazyčného obyvatelstva.

Mapa

V roce 2014 se od Kyjeva odtrhly klíčové oblasti včetně klíčových sídel Doněck (vyznačený na mapě) a Luhansk, kde leží průmyslové a těžební podniky. Region patří k nejdůležitějším průmyslovým částem Ukrajiny, protože je zde již od sovětských časů zastoupen těžký průmysl, těžba rud a uhlí i výroba oceli.

Kdo vládne v Donbasu?

Vůdcem takzvané Doněcké lidové republiky je Denis Pušilin, zvolený v roce 2018 ve volbách zpochybněných Kyjevem. Luhanské separatistické oblasti zase šéfuje Leonid Pasečnik.

V posledních letech v obou oblastech docházelo ke vnitřním konfliktům mezi jednotlivými frakcemi, které ruská strana označovala za „ukrajinské sabotáže“. Nejvýznamnější povstaleckou obětí v dosavadním průběhu konfliktu byl doněcký vůdce Alexandr Zacharčenko, který zemřel při bombovém útoku v doněcké kavárně v srpnu 2018.

Obě „republiky“ mají vlastní vládu i parlament, vlajku, pořádají volby a vydávají vlastní doklady. Počátkem roku 2017 ruský prezident Vladimir Putin potvrdil dekretem platnost těchto dokladů pro Rusko, což Kyjev označil za porušení mezinárodního práva a mírových dohod. Jako měna se v obou republikách používá především ruský rubl.

Které země uznávají separatistické republiky?

Drtivá většina zemí nepovažuje separatistické republiky za legitimní, seznam jejich spojenců je proto poměrně krátký. V praxi uznávají nezávislost doněckých a luhanských povstalců jen Rusko a proruská autonomní oblast Jižní Osetie v Gruzii. A obě samozvané lidové republiky se samozřejmě uznávají navzájem.

Rozhodnutí Ruska uznat nezávislost obou separatistických republik nicméně nyní podpořila Sýrie. „Postup Západu proti Rusku se podobá jeho jednání vůči Sýrii za války proti terorismu,“ řekl syrský ministr zahraničí Fajsal Mikdád. Damašek je věrný spojenec Moskvy, která pomohla syrskému režimu zvrátit vývoj v občanské válce a vybojovat zpět většinu syrského území.

Jak ke konfliktu došlo?

Situace na Ukrajině se vyhrotila v listopadu 2013, kdy proruský režim prezidenta Viktora Janukovyče odmítl podepsat dlouho plánovanou asociační dohodu s EU s tím, že chce rozšířit hospodářskou spolupráci s Ruskem. Odmítnutí vyvolalo kritiku Západu, což se nelíbilo ukrajinskému vedení ani Rusku, a také masivní demonstrace prozápadních i radikálních sil.

Centrem veškerého dění se stalo kyjevské Náměstí nezávislosti, známé také jako Majdan. Nepokoje si vyžádaly desítky obětí na životech. V únoru 2014 poslanci nakonec Jankoviče sesadili, bývalý prezident uprchl ze země a k moci se dostala prozápadní vláda.

Rozuzlení vnitrostátní krize na Ukrajině ale nelibě neslo Rusko. Pod záminkou ochrany svých občanů v březnu 2014 anektovalo Krym, který byl součástí Ukrajiny od roku 1954. Cesta Krymu do náruče Ruska poté trvala jen tři týdny. „Nikdy jsme o odtržení Krymu neuvažovali. Do okamžiku, než začaly události na Majdanu a státní převrat,“ řekl v březnu 2015 ruský prezident Vladimir Putin.

Krize na Donbasu

V Doněcku, Luhansku, Dněpropetrovsku a Charkově na východě Ukrajiny začaly počátkem dubna 2014 demonstrace proruských radikálů, které přerostly v potyčky s policií a okupaci správních budov. Separatisté v Doněcku vyhlásili vlastní republiku, v několika městech propukly bitky a přestřelky; na sérii útoků začaly reagovat ukrajinské policejní i armádní jednotky.

Obdobným způsobem probíhalo také vyhlášení nezávislosti v Luhansku. Zkraje dubna 2014 demonstranti obsadili budovu ukrajinské tajné služby a ozbrojili se nalezenými zbraněmi. Poté požadovali osvobození politických vězňů, amnestii policistů účastnících se událostí na Majdanu a provedení referenda v Luhanské oblasti o sebeurčení regionu. I zde došlo k četným střetům mezi proruskými separatisty a ukrajinskými bezpečnostními složkami.

V květnu 2014 se v separatisty pořádaných referendech v Luhanské a Doněcké oblasti vyslovila většina obyvatel pro nezávislost. Kyjev i západní země označily plebiscity za nelegální.

Podle Kyjeva konflikt na Donbasu připravil o život 15 tisíc lidí (z toho zhruba čtvrtinu tvoří civilisté). Ukrajina přitom dlouhodobě obviňovala Rusko, že má v regionu své jednotky, což Moskva popírala. Rusko naopak vinilo Kyjev, že plánuje znovudobytí regionu silou, což pro změnu popírala Ukrajina.

V září 2014 na východní Ukrajině začalo platit příměří, takzvaná první minská dohoda, klid zbraní byl ale od počátku porušován. V únoru 2015 začalo platit další příměří. Druhá minská dohoda intenzitu bojů zmírnila, ale střílelo se dál. Následovalo ještě několik dalších příměří, žádné se však nepodařilo zcela udržet a politické řešení konfliktu se prakticky nepohnulo z místa.

Únorová eskalace

Boje pokračovaly ve ztenčené míře do února 2022, kdy se situace na linii dotyku začala vyostřovat. Rusko v rámci „cvičebních manévrů“ soustředilo několik desítek tisíc ruských vojáků poblíž východu, severu i jihu Ukrajiny. Přesto Moskva možnost invaze dlouhodobě popírala.

Podle západních činitelů i kyjevské vlády operovalo v posledních dnech podél ukrajinských hranic výrazně přes 100 tisíc ruských vojáků. Dalších asi 30 tisíc vojáků se účastnilo vojenského cvičení v Bělorusku. Podle oznámení ruského ministerstva obrany se část ruských vojáků, soustředěných u hranic s Ukrajinou, po skončení cvičení vracela do posádek. Satelitní snímky ale ukázaly, že dorazila další technika a Rusko má stále mnoho sil a vybavení poblíž sousední země.

Putin v pondělí v projevu k národu oznámil, že je kvůli vyhrocené situaci na linii dotyku nezbytné uznat nezávislost „lidových republik“. Televize vzápětí ukázala, jak šéf Kremlu podepisuje příslušné dekrety a také dohody s vůdci Doněcké a Luhanské lidové republiky. Do těchto oblastí posléze zamířily „mírové jednotky“ ruské armády, které po celý měsíc prováděly „cvičení“ na hranicích s Ukrajinou. Podle expertů nicméně jde prakticky o invazi.

Tagy:

Hlavní zprávy

Českem se prohnalo ničivé derecho. Meteorologové popsali neobvyklý jev
Počasí

Českem se prohnalo ničivé derecho. Meteorologové popsali neobvyklý jev

Silná bouřka, která se v pátek večer prohnala republikou, byla podle předběžného vyhodnocení Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) přinejmenším slabé derecho. Tímto výrazem označují meteorologové větrnou bouři způsobující škody a rychle postupující v pásu o délce alespoň 400 kilometrů. Nejsilnější poryv zaznamenala stanice Plzeň-Mikulka, kde foukalo rychlostí zhruba 125 kilometrů v hodině.

Těžké zápasy přicházejí. Co Čech, to trenér! se zpěvákem Davidem a trenérem Jandačem
Sledujte v TV

Těžké zápasy přicházejí. Co Čech, to trenér! se zpěvákem Davidem a trenérem Jandačem

  • Aktualizováno
  • Pomalu začíná jít do tuhého. Českou hokejovou reprezentaci čekají ve skupině mistrovství světa poslední dva zápasy, navíc s těžkými soupeři. V duelech se Spojenými státy a Finskem stačí získat jediný bod a národní tým bude mít jistotu čtvrtfinále. Je tu opět pořad Co Čech, to trenér!, do kterého tentokrát dorazí bývalý trenér tuzemského výběru Josef Jandač i zpěvák Michal David. Sledovat ho můžete od 13:25 na CNN Prima NEWS.

    Infobox

    Válka na Ukrajině

    sledujeme živě
    13:29

    Obránci Azovstalu podle šéfa separatistické republiky stanou před soudem

    13:14

    Nálet na ukrajinskou ves Desna z minulého týdne si vyžádal 87 životů, oznámil Zelenskyj

    13:00

    Ruské síly vypálily rakety na Žytomyrskou oblast

    12:46

    Ukrajina slaví Den ukrajinského námořnictva

    Ovečkina je teď v Moskvě všude plno. Chystá se Putinův stoupenec na vstup do politiky?

    Patří mezi nejlepší hokejisty světa, od začátku války na Ukrajině se ale kvůli své náklonnosti k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi stal terčem kritiky. Alexandr Ovečkin se po sezoně vrátil domů z amerického Washingtonu, kde nastupuje za místní klub NHL Capitals. Od té doby navštěvuje sportovní utkání, podporuje své favority a neustále se fotí s fanoušky. Spekuluje se, že může jít o začátek jeho politické kariéry.

    BIO je v kurzu! Třídění bioodpadu šetří životní prostředí i peněženku

    Snížit množství komunálního odpadu v popelnicích? Jde to. Kromě barevných kontejnerů na plast, papír, sklo či nápojové kartony jsou v ulicích Českého Těšína, Prostějova, Znojma, Českých Budějovic a dalších českých měst k vidění i hnědé popelnice na bioodpad. Tam všude služby odpadového hospodářství zajišťují firmy FCC v ČR. Obyvatelé hnědé nádoby je poctivě využívají a odkládají do nich bioodpad ze zahrad i domácností.

    V Olomouci přepadl hernu a obsluhu střelil do hlavy. Skončil ve vazbě, žena bojuje o život

    Soud poslal do vazby dvaasedmdesátiletého recidivistu, který v pátek večer přepadl hernu v Olomouci a její pracovnici střelil pistolí do hlavy. Sedmapadesátiletá žena leží v nemocnici a její stav je kritický. Pachatele, který 48 let svého života strávil za mřížemi, zadrželi kriminalisté tři hodiny po přepadení herny na nedalekém vlakovém nádraží. Senior byl obviněn z vraždy ve stadiu pokusu. U soudu mu hrozí 15 až 20 let vězení či výjimečný trest. Novinářům to řekl vedoucí odboru obecné kriminality služby kriminální policie a vyšetřování krajského ředitelství Jan Lisický.

    Biden: Čína si hraje s ohněm. Při obraně Tchaj-wanu jsme připraveni použít vojenskou sílu

    Aktualizováno

    Spojené státy by byly ochotny vojensky zasáhnout v případě útoku na ostrov Tchaj-wan, který si Čína nárokuje jako součást svého území. Na tiskové konferenci v Tokiu to uvedl americký prezident Joe Biden. Agentura AP hovoří o jednom z nejsilnějších vyjádření podpory Tchaj-wanu z posledních desetiletí. Peking podle očekávání Bidenova slova ostře kritizoval a zdůraznil, že americký prezident nemá „podceňovat jeho odhodlání“.

    KOMENTÁŘ: Ani koruna, ani euro. Před inflací nás ochrání jen rozumná hospodářská politika

    Ve veřejném prostoru se stále častěji objevuje argument, že kdyby Česká republika už dávno vyměnila korunu za euro, nemusela by nyní trpět pod jhem třicetileté inflace. A zastánci této myšlenky odkazují na údaje Eurostatu, podle nichž je míra růstu cen v eurozóně asi poloviční než u nás. Problém je v tom, že propagátoři eura v lepším případě podléhají přílišnému zjednodušení, v horším dokonce záměrně manipulují fakty.

    Domácí zpravodajství

    Sledujte superdebatu s Jurečkou i Schillerovou. Jak bojovat proti drtivé inflaci?

    Česko čelí největšímu zdražování od devadesátých let. Inflace by však v budoucnu mohla vystoupat ještě výš. Co by měla vláda udělat, aby krizi co nejefektivněji čelila? O tomto tématu budou diskutovat v superdebatě na CNN Prima NEWS ministři Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Martin Kupka (ODS) i šéfové opozičních poslaneckých klubů Alena Schillerová (ANO) a Radim Fiala (SPD). Speciál za přítomnosti diváků ve studiu můžete sledovat ve čtvrtek 26. května od 21 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.