Francouzský prezident Emmanuel Macron před pondělním setkáním s Vladimirem Putinem sdělil novinářům v letadle návrh kontroverzního řešení současné krize na Ukrajině. Macron zmínil termín finlandizace, který se vžil pro pozici Finska vůči Sovětskému svazu po druhé světové válce. Skandinávská země si tehdy uhájila suverenitu jen za cenu masivních ústupků a podřízení se sousední mocnosti.
Mluvit v souvislosti s Ukrajinou o potřebě finlandizace je podobně kontroverzní, jako obhajovat v Česku benefity Mnichovské dohody. Pojem finlandizace je totiž převážně negativní. Pro pochopení toho, v čem spočívá, je potřeba vrátit se na konec druhé světové války.
Spory Finska a Ruska mají bohatou historii. Skandinávský stát nejprve srdnatě čelil Sovětskému svazu v Zimní válce v letech 1939 a 1940 a posléze mezi sebou obě země válčily i v pozdní fázi druhé světové války. Finsko navíc stálo během bojů většinou na straně nacistického Německa a kvůli tomu skončilo poválečné vyjednávání pro Helsinky špatně.
Pařížské mírové smlouvy v roce 1947 odstartovaly takzvaný proces finlandizace. Tento proces spočíval ve vymezení velmi netradičního vztahu mezi Finskem a Sovětským svazem. Účelem finlandizace bylo zabránit tomu, aby Sovětský svaz Finsko nepohltil. Pro udržení samostatnosti ale musely Helsinky kývnout na extrémní ústupky:
- Finsko muselo Sovětskému svazu zaplatit reparace v hodnotě 300 milionů dolarů.
- Finska se netýkal Marshallův plán, což byla finanční pomoc ze strany USA, kterou Washington po válce podpořil země západní Evropy.
- Finsko se muselo zříci ambicí na účast v NATO, což zemi ovlivňuje dodnes, kdy se naopak snaží do aliance připojit.
- Skandinávská země po válce musela přenechat Sovětskému svazu i část území.
- Pod termínem finlandizace se tak obecně skrývají ústupky malého státu vůči sousední mocnosti za účelem zachování těžce vykoupené suverenity.
Že Macron svým návrhem finlandizace Ukrajiny rozpoutal poprask, si zjevně uvědomil sám už v úterý, kdy při návštěvě Kyjeva zapřel, že by o něčem takovém uvažoval. Myšlenka, že by Ukrajina pro zachování suverenity musela například přenechat Rusku část území, se rozhodně nelíbí ani ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Informoval o tom list The New York Times.
To Rusko už se de facto o finlandizaci snaží. Moskva totiž například dlouhodobě požaduje definitivní zamítnutí účasti Ukrajiny v NATO. Kreml navíc získal zjevný vliv ve východní části Ukrajiny, kde vznikly dvě samozvané republiky řízené proruskými separatisty.
Z hlediska finlandizace zatím ale není příliš reálné, že by Ukrajina přestala směřovat politicky na Západ a naopak se proměnila na neutrální stát, na který bude dennodenně dohlížet jeho velký soused z východu.
Ačkoli je princip finlandizace kontroverzní, i na Západě má mezi experty několik příznivců. U nás pak s tímto řešením ukrajinské krize sympatizoval například prezident Miloš Zeman.
