Dnes ho považujeme za automatickou záležitost, ale dřív zapáchalo, kouřilo a světla z něj moc nebylo. Řeč je o pouličním osvětlení, které se v Praze poprvé rozsvítílo před třemi sty lety v podobě 121 olejových lamp. Od té doby se počet pouličních světel ztisícinásobil.
Lampy, lucerny, svítidla – zkrátka veřejné osvětlení je pro nás něco samozřejmého a život bez něj si ve večerních hodinách dokážeme jen stěží představit. V Praze se rozsvítilo před třemi sty lety na Karlově mostě, který je součástí takzvané Královské cesty. Celou čtyřkilometrovou trasu od Prašné brány přes Staroměstské náměstí, zmíněný most až na Pražský hrad osvětlovalo 121 olejových lamp.
„To byla taková miska, do které se nalil olej, který se zapálil a hořel. Čoudilo to a zapáchalo, nebylo to krásné osvětlení. Ale i tak šlo o jistý přelom. Aspoň v části města bylo v noci vidět. Skutečnou revolucí byl ale až nástup lamp plynových v roce 1847,“ vypráví pražský lampář z Plynárenského muzea Jan Tater a pokračuje: „Tam už ten efekt byl daleko vyšší, to osvětlení bylo příjemné, bylo vidět okolo.“
Dokonce tolik, že proti tomu někteří lidé protestovali. „Třeba nábožensky založení lidé, kteří říkali, že v noci mají lidé spát, nemají chodit po ulicích, že děti chodí domů pozdě, protože bylo vidět dlouho,“ vypráví Jan Tater.
Veřejné osvětlení v Praze v dnešní podobě by si ti, kteří zažili jeho první podobu, sotva uměli představit. Zdroj: archiv CNN Prima News
Veřejné osvětlení v Praze Zdroj: archiv CNN Prima News
Mezi moderními lampami najdeme dodnes i pár plynových. Zdroj: archiv CNN Prima News
Historická fotografie rozsvěcení lamp Zdroj: Se souhlasem Plynárenského muzea
Dispečink veřejného osvětlení v Praze a mapa jednotlivých ulic. Tady se rozhoduje o tom, která lampa zhasne a která se rozsvítí. Zdroj: archiv CNN Prima News
Dispečink veřejného osvětlení v Praze a mapa jednotlivých ulic. Tady se rozhoduje o tom, která lampa zhasne a která se rozsvítí. Zdroj: archiv CNN Prima News
Veřejné osvětlení v Praze v dnešní podobě by si ti, kteří zažili jeho první podobu, sotva uměli představit. Zdroj: archiv CNN Prima News
Veřejné osvětlení v Praze Zdroj: archiv CNN Prima News
Mezi moderními lampami najdeme dodnes i pár plynových. Zdroj: archiv CNN Prima News
Historická fotografie rozsvěcení lamp Zdroj: Se souhlasem Plynárenského muzea
Dispečink veřejného osvětlení v Praze a mapa jednotlivých ulic. Tady se rozhoduje o tom, která lampa zhasne a která se rozsvítí. Zdroj: archiv CNN Prima News
Dispečink veřejného osvětlení v Praze a mapa jednotlivých ulic. Tady se rozhoduje o tom, která lampa zhasne a která se rozsvítí. Zdroj: archiv CNN Prima News
Lampy zprvu rozsvěcel lampář jednu po druhé a jejich přínos byl okamžitý, ve městě totiž klesla kriminalita. V dobách největší slávy bylo v Praze až deset tisíc plynových lamp, než je postupně vytlačila elektřina. „Aktuálně máme v Praze ve správě 137 tisíc světelných míst. Když to porovnáme s těmi 121 olejovými olejovými lampami z roku 1723, tak ten nárůst je skutečně enormní. Jinak řečeno, více než tisícinásobný. Většina pražských svítidel září do tmy typickou nažloutlou barvou,“ vykládá Tomáš Novotný, místopředseda představenstva Technologií hl. m. Prahy. „Devadesát procent tvoří stále sodíkové výbojky, které začaly být hojně instalovány v osmdesátých letech,“ dodal.
Proč svítí lampy ve dne?
Středobodem dění pražského osvětlení je dispečink v pražských Holešovicích, odkud se de facto rozsvěcuje celá Praha. Zaměstnanci mají naprostý přehled o jakékoli závadě na síti. Zdejší obsluha v pořadu Prima Česko ukazuje, jak fungují různá zařízení a co znamenají jednotlivé body. „Fialové puntíky jsou jednotlivé lampy. Vidím, jaké lampy jsem rozsvítil. Takže teď svítí část Újezdu nad Lesy,“ vysvětluje jeden ze zaměstnanců.
A proč lampy někdy svítí i ve dne? Důvodem jsou opravy. „Nejprve se rozsvěcí světla v centru a posléze na periferii. My jsme u Petrské věže, téměř v centru Prahy, a světla ve 21:38 svítí, takže všechno v pořádku. A to i díky četě v terénu,“ říká jeden z techniků. Vzápětí dokazuje, že lampy vyžadují péči. „Nejprve se podíváme na vnitřek, jak vypadají střeva, trochu to očistíme. A následně se jedna sodíková výbojka vymění za druhou,“ říká.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rok po požáru v Hřensku: Nová stezka k Pravčické bráně nabízí výhled, který tu staletí nebyl
A jaká je budoucnost veřejného světlení? LED svítidla, která jsou úspornější než sodíkové výbojky a intenzita jejich svitu se dá měnit. V Praze se tato technologie využívá hlavně v parcích. „Nyní ta světla reagují na pohyb, v případě, že je nějaký pohyb zaregistrován senzorem, tak se světla rozsvítí. V případě, že odejde z toho daného pásma, tak poklesnou na intenzitu 30 procent plného světla,“ říká Tomáš Novotný.
Návrat plynového osvětlení
Vedle toho se ale do města opět vrátilo osvětlení plynové, jehož zdobné osmiramenné a čtyřramenné sloupy jsou skutečnou perlou centra Prahy. A také občasnou překážkou. „Před dvěma lety se popelářům podařilo shodit čtyřramenný kandelábr. Ale byl znovu obnoven, byly odlity nové části, byl uveden do chodu a je znovu funkční,“ uvádí Jan Tater s tím, že je tedy opět plně osvětlená celá Královská cesta, kterou lemuje 630 lamp. A část z nich postaru v adventním čase rozsvěcí i sám Jan Tater, který je nyní jedním ze dvou pražských lampářů.
Samostatnou kapitolou je pak osvětlení památek, které se ve městě rozsvěcí od nejstarší po nejmladší. Ovládají se na dálku jedním kliknutím. Památky, jako například Petřínská rozhledna, díky tomu mohou dokonce měnit barvy.
