Ilustrační foto Zdroj: Pixabay
Jedním z nejhůře postižených sektorů covidovou pandemií se stala kultura. Zábavní a společenské události byly uzavřené jako první a rozvolňování se dočkávají naopak jako poslední. Mnoho umělců bylo proto nuceno přehodnotit svoji profesní kariéru a vydat se úplně novým směrem, protože dlouhé měsíce bez kulturních akcí vedly k existenčním krizím. Přestože v Česku průměrná mzda vzrostla, v umělecké sféře naopak klesla. A týká se to také zábavního průmyslu, restaurací či ubytování.
Průměrná mzda v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla hodnoty 35 285 korun, což bylo o 1 089 korun více než ve stejném období před rokem. Nominální průměrná mzda meziročně vzrostla o 3,2 procenta. Vzhledem k velikosti inflace to znamená, že reálná průměrná mzda vzrostla jen o jedno procento. Lidé v umělecké sféře však na zvýšení platů nedosáhli.
„Nejvíce klesaly mzdy v kultuře, zábavním a rekreačním průmyslu či ubytovacích a stravovacích službách. Naopak nejvíce si polepšili lidé věnující se nemovitostem, zdravotní a sociální péči či výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnota je zkreslena vysokopříjmovými skupinami obyvatel. Zaměstnanci však většinově zvýšení platů pocítí.
„Díky změně daňového systému se v letošním roce zvýšily čisté mzdy zaměstnanců, i když jim zaměstnavatelé nezvýšili hrubé mzdy. To podporuje růst životní úrovně zaměstnanců, aniž by se zvyšovaly mzdové náklady firem,“ podotýká Křeček.
Pandemie prohloubí rozdíly mezi skupinami obyvatel
Dochází tak k určitému rozevírání nůžek, ke krizi typu písmene „K“. „To znamená, že část obyvatel ČR zůstává z ekonomického hlediska pandemickou situací prakticky nezasažena. Vedle zaměstnanců veřejné sféry se jedná také třeba o starobní důchodce nebo zaměstnance či sebezaměstnané osoby soukromé sféry v sektorech, jako je e-commerce či obecněji informační a komunikační technologie, kterým pandemická situace poskytla dodatečný růstový impuls,“ uvádí ekonom Lukáš Kovanda.
„Jiná část obyvatel ČR ale naopak újmu zaznamenává. I když tito lidé ve valné většině nepřicházejí hned o zaměstnání – z velké části díky vládním programům, financovaným na dluh, jako je Antivirus –, pociťují znatelně slabší růst, případně přímo pokles své životní úrovně. A to jak v porovnání se svojí vlastní situací z doby před pandemií, tak v porovnání s výše uvedenou šťastnější skupinou spoluobčanů, pandemií ekonomicky prakticky nezasažených,“ dodává.
