Chřipka versus covid. Data jasně ukazují, jak se liší počty úmrtí při epidemiích
Výběr redakce
I epidemie běžné chřipky si v minulosti vyžádaly řadu obětí na životech. Ztráty způsobené pandemií covidu jsou však vyšší. Statistiky se přitom liší v závislosti na věkových kategoriích, ale také podle jednotlivých zemí. Například ve střední Evropě se celkový počet úmrtí oproti letům před koronavirem výrazně zvýšil, skandinávské státy si dokázaly zčásti udržet podobnou míru úmrtnosti jako dřív.
Podle statistiky na webu ministerstva zdravotnictví loni v Česku v souvislosti s covidem zemřelo 24 249 lidí. Celková úmrtnost se nejvíce zvýšila u lidí ve věku 55 až 74 let. Proti roku 2019 byla o čtvrtinu vyšší a ve srovnání s rokem 2020 (tedy prvním rokem pandemie) vzrostla o 16 procent. Nejstarších seniorů nad 80 let zemřelo loni zhruba stejně jako předloni. Míra jejich úmrtnosti byla však o 15 procent vyšší než před příchodem koronaviru. Nejvíce lidí loni v Česku zemřelo v prvním čtvrtletí, kdy doznívala třetí a vrcholila čtvrtá vlna covidu.
V předešlých letech však dokázaly nepříjemně navýšit počet úmrtí i chřipkové epidemie. Z grafů, které zveřejnil analytický web Visualito, vyplývá, že chřipka způsobila velké škody například mezi lety 2017 či 2018. V sezóně 2017/2018 s vážným průběhem chřipky skončilo v nemocnici přes 660 lidí, z toho zhruba 260 pacientů v souvislosti s chřipkou zemřelo.
Křivka počtu úmrtí v roce 2018, kdy v Česku řádila chřipková epidemie, více méně kopírovala tu v roce 2021, byla však výrazně nižší. Rozdíl v počtu úmrtí v jednom týdnu činil v roce 2021 i více než tisíc zemřelých. Naopak v létě, mimo sezónu respiračních nemocí, byly obě křivky takřka totožné.
Srovnání úmrtí v letech 2018 a 2021 Český statistický úřad. Zdroj: Český statistický úřad
Ještě markantnější rozdíly v počtech úmrtí zaznamenaly další středoevropské státy jako Slovensko či Maďarsko. Podobně na tom bylo také sousední Polsko. Naopak bez větších ztrát si dokázali s covidem poradit ve skandinávských zemích.
Třeba v Dánsku se počet nadúmrtí v posledních dvou covidových letech příliš nelišil od předešlých let. Například v roce 2018 zemřelo v zemi dokonce přibližně o 800 lidí více než v covidovém roce 2020. Naopak oproti roku 2016 zemřelo v roce 2020 o dva tisíce více Dánů. Přesto lze říci, že covid na úmrtnost v severském státě neměl příliš vliv.
Podobně je na tom také například Finsko, kde covid žádný větší počet úmrtí nepřinesl. V roce 2020 zemřelo například přibližně o 2 000 lidí více než v roce 2019; a o tisíc lidí více než v roce 2018.
Navazuje na téma
Vojtěch vystudoval mediální a mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2017 působil v redakci Echo24 a Týdeníku Echo. Do CNN Prima NEWS nastoupil na podzim roku 2020.
Digitalizace stavebního řízení ani po roce nefunguje dobře. Brání to rozvoji, stěžují si města
Původ koronaviru stále není jasný, připustila WHO. Čína dodnes nesdílela důležité informace
EXKLUZIVNĚ: Spolu po kauze bitcoin posiluje. Motoristé by se do Sněmovny těsně nedostali
KOMENTÁŘ: Vrchol pokrytectví Spolu. Covidové útoky na ANO a tisíce mrtvých jsou totálně mimo
Zelenější než Zelení a líbání prstenu EU: Skopeček a Schillerová se pohádali o povolenkách
KOMENTÁŘ: Netopýr je nevinen aneb Kdo se omluví „covidovým dezinformátorům“?
Skopeček ke Starostům: Zchlaďte hlavy a nenabíjejte opozici. STAN je směšný, míní Schillerová
„Nebuďte slušnej“, otevřená květinářství i šití roušek. Připomeňte si první měsíc covidu v zemi
Drama na pražském letišti: Letadlo muselo nouzově přistát, členovi posádky bylo špatně