V květnu roku 1965 se ulice Prahy na chvíli nadechly svobody. Studentský Majáles se proměnil v manifest radosti, a především tichého vzdoru. A Allen Ginsberg, americký básník, beatnik, provokatér a obhájce svobody, se stal králem tohoto svátku. Ginsberg ztělesňoval vše, co tehdejší režim nenáviděl, o to silněji však jeho přítomnost rezonovala mezi studenty.
Allen Ginsberg se narodil 3. června 1926 v New Jersey. Jeho otec byl učitelem literatury a básníkem, matka pocházela ze sovětské emigrantské rodiny a byla přesvědčenou marxistkou. Trpěla však duševní chorobou, což Ginsberg později zpracoval ve své sbírce Kadiš a jiné básně (1961).
ČTĚTE TAKÉ: Hvězdy pod dohledem StB, lidský Forman, vtip s americkou vlajkou. Jak se v Praze točil Amadeus
K literatuře ho přivedla díla Walta Whitmana a Edgara Allana Poea. Toužil se stát básníkem, odešel proto studovat na Kolumbijskou univerzitu, kde se seznámil s budoucími ikonami beat generation – Jackem Kerouacem, Nealem Cassadym a Williamem S. Burroughsem. Studium nedokončil, jelikož byl vyloučen kvůli experimentům s drogami a svou otevřenou sexualitu.
V roce 1954 se přestěhoval do San Francisca, kde se zapojil do místní básnické scény a potkal svého životního partnera Petera Orlovského. V Kalifornii vznikla jeho přelomová sbírka Kvílení a jiné básně (1956). Ústřední báseň se stala manifestem beatnické generace. Otevřeně v ní zmiňoval drogy, sexualitu a kritizoval americkou společnost. V USA sbírka vyvolala skandál a Ginsberg byl společně s vydavatelem obviněn z obscénnosti. Soud však rozhodl v jejich prospěch a sbírka mohla o rok později vyjít.
Kulturní scéna Ginsberga přijala s nadšením
Na počátku 60. let pobýval Ginsberg v Indii, kde studoval buddhismus. V roce 1965 pak navštívil Kubu, kvůli obhajobě práv homosexuálů byl však vyhoštěn. Násilně ho nasadili do letadla a 18. února 1965 přistál v Praze. Původně mělo jít jen o krátkou zastávku na cestě zpět do USA, jelikož přímé lety mezi Kubou a USA neexistovaly, nakonec však v Československu zůstal několik týdnů, popsal web Kafkadesk.
Ubytoval se v hotelu Ambassador na Václavském náměstí a brzy navázal kontakty s místními intelektuály. Pražská kulturní scéna byla z Ginsberga nadšená – navštěvoval kavárnu Viola, zapisoval si své postřehy a do svých deníků zaznamenával atmosféru města. „Český komunismus se svými byrokraty nahoře a tajnými procesy. Teror jako na Kubě, jen lépe maskovaný. Všechny kapitalistické mýty o komunismu jsou pravdivé,“ zapsal si.
V polovině března odcestoval z Prahy do Moskvy a přes Varšavu a Krakov se koncem dubna vrátil zpět s úmyslem konečně odletět do New Yorku. Místo cesty ho však čekalo nefalšované československé dobrodružství.
Král Majálesu
Dne 1. května 1965 na dveře jeho hotelového pokoje zaklepala delegace studentů a požádala ho, aby se zúčastnil oslav 1. máje jako král Majálesu. Prvomájový průvod, kterým prošlo na 150 tisíc lidí, se proměnil v karneval svobody. V ulicích zněla hudba i protirežimní hesla. Komunistický režim v tu chvíli jen tiše přihlížel.
Ginsberg projel městem na alegorickém voze s korunou na hlavě a pronesl projev, v němž vzdal hold Franzi Kafkovi a vyzval studenty k nezávislému myšlení. Přespával tehdy na Hlávkově koleji a vedl dlouhé debaty s mladými lidmi.
Státní bezpečnost jeho působení však nehodlala dále tolerovat. Ginsberg byl sledován, jeho zápisky z Prahy ukradeny a analyzovány. A 7. května 1965 byl bez milosti deportován do Londýna kvůli údajnému „kažení mládeže a navádění k promiskuitě.“
V letadle tehdy napsal báseň Král Majálesu, v níž se ostře vymezil vůči totalitnímu režimu a vyjádřil podporu československým studentům. Do Prahy se vrátil po pádu komunismu v roce 1990, kde svou báseň přednesl naživo.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Na čem lyžovali naši pradědové? Pomáhaly jim mořský rákos a tulení pásy, balili se do novin
