Cynismus a taktika mrtvého brouka. KSČ po Černobylu na lidi kašlala, První máj byl důležitější
Přesně před 40 lety došlo k havárii v Černobylu. Událost z 26. dubna 1986 navždy změnila pohled na jadernou energetiku, přispěla k erozi komunistického režimu v Sovětském svazu a dodnes těžce poznamenává rozsáhlé území na Ukrajině a v Bělorusku. Dopady havárie se ale dotýkaly také Československa. Vedení Komunistické strany Československa v Praze ale na incident podle historika Jana Randáka reagovalo strategií „mrtvého brouka“ a notnou dávkou cynismu. Před zdravím vlastních občanů dalo přednost hladkému průběhu prvomájových oslav a udržení politické prestiže.
Sovětský režim černobylskou havárii zpočátku utajoval. Svět se o ní poprvé dozvěděl až o dva dny později – 28. dubna 1986, kdy ve Švédsku naměřili zvýšenou radioaktivitu a začali se ptát Sovětského svazu na její původ.
ČTĚTE TAKÉ: Královna Alžběta, jak ji neznáte. Za války byla řidičkou a automechaničkou v armádě
Sověti v reakci na švédské zjištění ten samý den havárii oficiálně přiznali, načež se informace dostala i k politickému vedení v Československu. „Reakce režimu v Praze byla vlastně cynická. Prioritou totiž nebyla ochrana zdraví obyvatel státu, ale zabránění panice a udržení politické prestiže,“ uvedl Randák pro CNN Prima NEWS.
Čtěte také
Zatímco v jiných evropských zemích, třeba v Rakousku, vlády zareagovaly například rozdáváním jódu, československý režim k žádným plošným opatřením – ať už by šlo o zmíněný jód, omezování pohybu venku či zákaz prvomájových demonstrací – nepřistoupil. „Zvolil strategii ‚mrtvého brouka‘. Přestože nad územím právě přecházel radioaktivní mrak, vedení KSČ neudělalo nic, co by narušilo blížící se prvomájové oslavy,“ popsal tehdejší realitu Randák.
Následování sovětských vzorů
Československý režim se při komunikaci havárie řídil sovětskou linií. Informace v médiích zdůrazňovaly, že žádné nebezpečí nehrozí, že šlo o technickou poruchu a situace je pod kontrolou. „Konkrétní údaje o radiaci nebo jasná zdravotní doporučení lidé v prvních dnech nedostali. První krátká zpráva v československých médiích zazněla až 29. dubna. Občané republiky si proto obstarávali informace neoficiálně – posloucháním zahraničního rozhlasu, tedy Hlasu Ameriky, Svobodné Evropy, ale i osobními kontakty nebo neověřenými zprávami, které se rychle šířily. To vedlo k nedůvěře vůči oficiálním zdrojům, která už v normalizační společnosti byla silná. Černobyl ji ještě prohloubil,“ řekl historik.
Představitelé režimu měli k dispozici podrobnější informace o následcích havárie v Československu od hygieniků i z vojenského prostředí. K běžným lidem se ale tyto zprávy nedostaly. „Existovala řada interních kroků – probíhalo měření radioaktivity, kontrola potravin, zejména mléka a zeleniny. Odehrály se i některé zásahy v zemědělství. Některá doporučení pro veřejnost se objevila až se zpožděním a byla formulována spíše uklidňujícím tónem,“ popsal Randák.
Čtěte také
Vedení komunistické strany instrukcím ze Sovětského svazu nijak nevzdorovalo. „KSČ neměla politickou vůli formulovat vlastní, notabene nezávislé hodnocení události. Obzvláště ne pak takové, které by bylo kritické vůči Sovětskému svazu nebo by otevíralo otázku systémového selhání,“ uvedl Randák.
Vrcholnou ukázkou absurdity situace se stala situace okolo Závodu míru. „Českoslovenští cyklisté byli v květnu vysláni do Kyjeva, aby demonstrovali, že se nic neděje, zatímco západní týmy účast odřekly. Závod startoval jen pár dní po výbuchu. Kyjev leží jen asi 130 kilometrů od Černobylu. Zkrátka se startovalo pod radioaktivním mrakem a v době, kdy v Černobylu probíhaly intenzivní záchranné práce,“ uvedl historik.
Dopady na „jádro“ v Československu
Jaderná energetika byla v Československu během druhé poloviny 80. let velkým tématem i bez Černobylu. Od konce minulé dekády běžela výstavba Dukovan a probíhaly přípravy na vybudování Temelína.
Oficiální režimní postoj havárie nijak nezměnila. Atomové elektrárny byly nadále prezentovány jako bezpečný a nezbytný zdroj elektrické energie. „Zkrátka jako vrchol techniky. Neznamená to ale, že by u odborníků nebo části veřejnosti nevznikaly pochybnosti. Ty však neměly možnost se politicky projevit,“ vysvětlil Randák.
Čtěte také
Diskuse o havárii se tak naplno projevily až po roce 1989. „Černobyl se stal jedním z argumentů ekologických a protijaderných hnutí a výrazně ovlivnil veřejnou debatu o Temelínu. Událost tak zpětně narušila důvěru nejen v jadernou energetiku, ale hlavně v to, jakým způsobem stát rizika komunikuje,“ sdělil Randák.
Společenské dopady Černobylu
Černobylská havárie byla významná událost, která přispěla k rozkladu důvěry ve státní moc a vládní systém v Sovětském svazu. „Ukázala rozsah utajování, neefektivnost státní správy a neschopnost režimu chránit vlastní obyvatelstvo. Gorbačov později sám připustil, že šlo o jednu z událostí, která urychlila procesy vedoucí k rozpadu Sovětského svazu,“ uvedl historik.
V Československu byl dopad spíše nepřímý a dlouhodobý. „Černobyl prohloubil cynismus a pocit, že režim systematicky neříká pravdu. Zapadl do širší mozaiky ekologických, hospodářských a společenských problémů. Nebyl přímou příčinou změn roku 1989, ale patřil k důležitým zkušenostem, které posléze legitimizovaly odmítnutí starého systému,“ dodal Randák.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Šílený diktátor, který předčil Stalina i Hitlera. Pol Pot vyvraždil čtvrtinu svého národa
Vystudoval bohemistiku a historii na FF UK a aktuálně mediální studia na FSV UK. Věnuje se převážně domácí politice a příležitostně rád zabrousí do oblasti kultury či dějin. Ve volných chvílích rád bloudí po městě s fotoaparátem, přečte si knížku nebo zahraje nějakou videohru. V redakci CNN Prima NEWS působí jako redaktor politického dění od podzimu 2023. (Petr.Silhan@iprima.cz)
