Dálnice zůstává Achillovou patou elektromobilů. Udávaný dojezd neodpovídá realitě

Čím pomaleji, tím lépe, zní jednoduchá poučka pro jízdu s elektromobilem. Vítány jsou i časté rozjezdy na městské rychlosti (tedy okolo 50 km/h), neboť po nich zákonitě v brzké době následuje brzdění, a tedy i rekuperace kinetické energie a související dobíjení trakčního akumulátoru. Je to úplný opak výhodných podmínek pro klasická spalovací auta, které jsou naopak v hustém provozu nejžravější. V městských a příměstských provozních cyklech s hustým provozem se někdy tovární údaje o spotřebě elektromobilů podaří i překonat, zato při ustálené jízdě vyšší rychlostí nervozita řidiče s rychle ubývajícím dojezdem často významně roste.

Nepřekonaný rubikon

Jakkoliv se elektromobilita a s ní související technologie vyvíjí s vysokým stupněm dynamiky, důsledky jednoduchých fyzikálních jevů se dosud eliminovat nepodařilo. Je třeba neoddiskutovatelným faktem, že v rychlostech nad 80 km/h prudce roste aerodynamický odpor jedoucího vozidla a vzdor všemožným úpravám karoserií elektrických vozidel se jej nepodařilo eliminovat natolik, aby výrazně nezvyšoval spotřebu –⁠⁠⁠ běžná dálniční rychlost je, jak známo, o dalších 50 km/h vyšší. A právě v této situaci se hodnoty spotřeby a potažmo dojezdu čistých elektromobilů udávané výrobcem dostávají zcela mimo realitu.

Průzkum renomovaného motoristického magazínu Auto Evolution vycházel z výsledků dálničního srovnání elektromobilů německého časopisu Auto Bild. Naměřené hodnoty dosáhly v některých případech číslic, ze kterých musí jít na majitele daných modelů elektrických aut mrákoty. Rozptyl zjištěných hodnot se pohyboval mezi 17–54 %, přičemž běžně se odchylka naměřené spotřeby od tovární hodnoty pohybuje v rozmezí 30–40 %. Zajímavostí je, že extra dobře si v měření nevedly modely elektromobilů, od kterých by to člověk čekal, tedy ty nejvíce aerodynamické. Díky kapacitnějším bateriím jsou těžší než ostatní, což rozdíl víceméně stírá, a i tak ale dojedou dost daleko.

Větší problém nastává v případech, kdy se horší aerodynamika potká s menší kapacitou akumulátorů. Dojezd i u aut s pořizovací cenou přes milion korun potom umí klesnout na vskutku depresivní hodnoty. Jako příklad mohou posloužit Mazda MX-30 (140 km), Honda e (135 km), nebo také Mercedes-Benz EQB, který, jak jsme se mohli v nedávném testu přesvědčit, na dálnici neujede zpravidla více než 200 km. Při používání topení a dalších komfortních spotřebičů v zimě raději nedomýšlet.

Dojezd elektromobilů při 130 km/h

zdroj: Autoevolution.com