Není to tak dávno, co Norsko vyhlásilo plán prodávat od roku 2025 výhradně bezemisní vozidla. Zdroj: Getty Images
Evropské velmoci v segmentu elektromobilů šlapou na brzdu. Vystřízlivění přichází na straně zákazníků i samotných států. Zájem o nové vozy na elektrický pohon opadá nejen v Norsku, jež je považováno za světového elektromobilního hegemona číslo jedna, ale také v Německu, kde energetická krize spojená s ruskou agresí na Ukrajině vyvolala zásadní dotační škrty. Na plánech Evropské unie na totální zákaz spalovacích motorů od roku 2035 se však zatím nic nemění.
Prodej nových aut v Evropě zažívá po krizích covidové a čipové, které ještě zdaleka nejsou zažehnány, krizi energetickou. Ta má za následek všeobecný nárůst cen a logicky také klesající zájem o věci z uživatelského pohledu zbytné. Zatímco dosud bylo doprovodným efektem obecného poklesu prodejů aut současné zvyšování odbytu elektrifikovaných vozů, nyní klesá v některých zemích poptávka po elektromobilech rychleji než po vozech se spalovacími motory.
Sporné dotace
Elektromobily mají stále velké problémy najít si zákazníky. Důvody jsou zejména vysoká cena, většinou menší dojezdová vzdálenost a také dlouhá doba nabíjení. Když se k tomu přidá růst cen energií a odpadnutí státních podpor, moc racionálních důvodů pro koupi elektrického auta nezbývá.
„Státy zatížené energetickou krizí budou ze svých veřejných rozpočtů zákonitě osekávat položky, které nejsou životně důležité. To je i případ dotací na koupi elektromobilů,“ říká expert na elektromobilitu Ladislav Čermák z odborného magazínu FDrive.
„Dotace na elektromobily jsou sporným tématem. Deformují totiž trh a navíc se již vícekrát ukázalo, že paradoxně udržují ceny elektromobilů na vyšší úrovni, než je nutné. Platí to i pro Německo. Tato země sice s podporou elektromobility dlouho váhala, ale poté spustila velkorysý dotační program,“ říká Čermák. V současnosti mohou němečtí zájemci o elektrická auta počítat s dotací ve výši 6 000 eur na elektromobily s cenou do 40 000 eur a s dotací 4 500 eur na elektrická auta s cenou do 60 000 eur. Spolu s regionálními dotacemi a se zvýhodněním ze strany dovozce se však může podpora vyšplhat i nad 9 000 eur, tedy přes 220 000 korun.
S tím bude ale brzy konec. Němci zamýšlené rušení dotačních programů zdůvodňují tím, že vozy na elektřinu jsou už plně konkurenceschopné. Podle zdrojů z tamní vlády, na které se odvolává agentura Reuters, skončí podpora úplně, až se vyčerpá balíček v objemu 3,4 miliardy eur, který na ni byl vyčleněn v rozpočtu na následující dva roky.
Šéfka Sdružení automobilového průmyslu (VDA) Hildegard Müllerová plánované omezení podpory neschvaluje. V době rostoucích nákladů jde podle ní o nepochopitelné rozhodnutí: „S omezením dotací se Němcům nepodaří splnit svůj cíl – mít do roku 2030 na silnicích až 15 milionů elektrických aut.“ Vysoké dotace na nové elektromobily dosud poskytují i další západoevrospké země jako Francie či Nizozemí.
Problémy norského zázraku
Čisté elektromobily loni v Norsku tvořily 64,5 procenta prodaných aut. I díky daňovým úlevám se jejich prodej zvýšil o 48 procent. Země je tak v elektromobilitě světovou špičkou. Pro srovnání, v Británii se loni prodalo 15 procent nových automobilů na elektrický pohon, v USA 2,6 procenta a v Česku 1,37 procenta. V Norsku je v prodejích podle agentury Reuters na prvním místě Tesla s jedenáctiprocentním tržním podílem.
Používání elektromobilů v Norsku reprezentuje ekologický způsob přepravy, protože norský energetický mix je postaven zejména na obnovitelných zdrojích. Podle údajů Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny vyrobili vloni Norové 92,2 procent elektřiny z vody a většinu zbývajícího množství z větru.
Poslední prodejní čísla však naznačují, že ani kladný vztah k ochranně klimatu a vyspělá infrastruktura nemusí znamenat jednoznačné vítězství. Norský trh s novými auty zažívá už několikátý měsíc v řadě prudký propad. Čísla za červenec jsou meziročně nižší o 31 procent, zatímco čísla od počátku roku si pohoršila téměř o pětinu (19,8 %). Čistě bateriové elektromobily však od počátku odepsaly téměř čtvrtinu (24 %). Na úbytku zájmu o elektrifikovaná auta v Norsku se notně podepsalo také zrušení dotací na plug-in hybridy, tedy vozy, které jsou ekologické pouze v případě, kdy jsou pravidelně dobíjené. V praxi to znamenalo červencový meziroční pokles o dramatických 59 procent s výsledným tržním podílem 12,3 procenta.
„Zcela zjevně se ukazuje, že trh s nabíjecími automobily stále stojí a padá s dotacemi, což není příliš dobrá zpráva ani pro státy, které už dotace zavedly (zjevně se jejich uvažované omezení neobejde bez dramatických tržních následků), ani pro ty, které tak dosud neučinily,“ upozorňuje Ladislav Čermák.
Konec spalování v roce 2035?
Připomeňme, že europoslanci koncem června schválili návrh zákona, podle kterého se od roku 2035 nebudou na území EU smět prodávat nová auta se spalovacími motory a ke stejnému závěru dospěli i evropští ministři životního prostředí. Některé výroky evropských politiků však navrhovaná opatření do značné míry relativizují.
„Chceme v rámci našeho předsednictví jednat o kompromisním znění legislativy. Budeme usilovat alespoň o to, aby ten zákaz v roce 2035 nebyl sto procent, ale devadesát procent,“ uvedl tehdy v reakci na schválení záměru český premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj by tak bylo možné zachovat možnost výroby aut se spalovacími motory. „Musí být zajištěna pro občany rozumná cenově dostupná alternativa,“ řekl předseda vlády. Jiné země jako Itálie či Rumunsko zase v návaznosti na plánovaný konec spalovacích motorů žádají o různé výjimky pro své výrobce.
EU se rovněž odhodlala k ukončení zvýhodňování tzv. plug-in hybridů. Takto poháněná vozidla ztratí od roku 2025 svůj ekologický status, což bude kromě konce dotací v některých evropských zemích znamenat také konec výhod spojených s jejich provozováním, a to včetně bezplatného parkování na modrých zónách a osvobození od dálničních poplatků. Jde o opodstatněnou změnu pohledu zákonodárců na tuto skupinu vozidel, která umí být v praxi méně ekologická než vozy s běžnými spalovacími motory. Zásadní ale bude především vliv na vykazování flotilových emisí CO2 jednotlivými automobilkami.
