Český premiér Andrej Babiš Zdroj: Profimedia.cz
Další důkaz potvrzuje, že premiér Andrej Babiš spolupracoval s tajnou komunistickou policií. Pracovníci Ústavu paměti národa (ÚPN) nalezli statistickou kartu z 80. let, kterou Státní bezpečnost používala k evidenci svých spolupracovníků. Je na ní premiérovo pravé i krycí jméno. Babiš k tomu na dotaz médií pouze zopakoval, že s StB nespolupracoval.
Kartu Andreje Babiše našli pracovníci ÚPN při třídění kartoték Státní bezpečnosti. Obsahuje evidenční číslo jeho svazku, datum registrace coby tajného spolupracovníka, datum přerušení utajené spolupráce, jména příslušníků StB, kteří Babiše řídili, a podpis příslušníka statisticko-evidenčního oddělení. Nechybí ani jeho krycí jméno coby agenta „Bureš“.
„Údaje korelují s údaji v registračním protokolu, kde se v chronologickém pořadí evidovaly všechny typy svazků StB, a s údaji ze svazku tajného spolupracovníka,“ uvedl pro Seznam Zprávy ředitel kanceláře ÚPN Jerguš Sivoš, který se fungováním Státní bezpečnosti zabývá. Dokument používala tajná policie k evidenci svých spolupracovníků. Jeho vyplňování vycházelo z pevně daných pravidel, vysvětlil historik Sivoš.
Jak uvádí web, agentem se Babiš podle záznamu na kartě stal na základě „dobrovolnosti“. Z karty lze také vyčíst, že český premiér jako agent spadal pod 12. správu StB sídlící v Bratislavě, konkrétně pod jedno z oddělení hospodářské kontrarozvědky, které mělo na starosti pracovníky podniků zahraničního obchodu. Babiš tehdy pracoval v podniku Petrimex.
Na kartě jsou zřetelná i jména bývalých tajných policistů, kteří měli Babiše postupně na starosti – Július Šuman, František Hákač a Andrej Kuľha. Jak je na kartě uvedeno v ručně psaném dovětku, u posledního jmenovaného pak Babišův svazek zůstal i po přerušení spolupráce.
Situaci v pátek komentoval i sám Andrej Babiš. Jakoukoliv spolupráci s StB popírá. „Nic jsem nepodepsal,“ řekl a opět odmítl, že by se Státní bezpečností spolupracoval vědomě.
Krycí jméno „Bureš“
Před listopadem 1989 byl Babiš členem komunistické strany. Podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa se navíc v roce 1980 stal důvěrníkem Státní bezpečnosti (StB). O dva roky později ho komunistická tajná policie získala ke spolupráci jako agenta s krycím jménem „Bureš“. Babiš vědomou spolupráci s StB vždy popíral a v roce 2012 podal na ÚPN žalobu.
V červnu 2014 bratislavský okresní soud rozhodl, že Babiš byl ve svazcích StB evidován jako její agent neoprávněně. ÚPN se proti verdiktu odvolal. Závěr soudu prvního stupně v červnu 2015 v odvolacím řízení potvrdil bratislavský krajský soud. V roce 2017 ale slovenský ústavní soud verdikty zrušil a vrátil případ odvolacímu krajskému soudu v Bratislavě k novému projednání.
Ten zamítl Babišovu žalobu, že je neoprávněně evidován jako agent StB. Babiš poté podal dovolání ke slovenskému nejvyššímu soudu, který to zamítl. Babiš pak zažaloval Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva. Opět bez úspěchu. „ÚPN má za to, že prostřednictvím 13 spisů a svazků dostatečně prokázal věcné a chronologické souvislosti dokumentující vědomou utajenou spolupráci Babiše s StB,“ řekl již dříve ředitel sekretariátu šéfa správní rady ÚPN Jerguš Sivoš
