Cla budou mít značný dopad na německé automobilky. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Namísto cesty k zotavení přišel další šok. Ten Německu přineslo oznámení „recipročních“ cel, která minulý týden oznámil Donald Trump. Pocítíme to, hodnotí jejich dopady na největší evropskou ekonomiku tamní importéři a exportéři.
Zatímco poslední týdny přinesly díky evropským obranným iniciativám a německé „otočce“ ve finanční politice naději na ekonomické zotavení, americká cla usadila tento optimistický výhled zpět na zem.
ČTĚTE TAKÉ: Trump bouchl dveřmi, nový řád ale USA nepotěší, říká expert. Hrozí globální recese, varuje
Právě pro Německo a jeho novou nastupující vládu představuje obchodní válka amerického prezidenta Donalda Trumpa další výzvu a ohrožuje pokus o oživení ekonomiky země, píše deník The New York Times.
Americký prezident Donald Trump oznámil rozsáhlá „reciproční“ cla na většinu světových obchodních partnerů, včetně 20procentní cla na výrobky z Evropské unie, a existuje i samostatné 25procentní clo na dovoz automobilů.
USA byly podle německého statistického úřadu v roce 2024 největším obchodním partnerem Německa, mezi nimiž došlo k výměně zboží v hodnotě 253 miliard eur (přes 6 bilionů korun). Celkové ztráty Německa by se tak mohly podle Reuters vyšplhat až na 200 miliard eur (5 bilionů korun).
Jde tak o špatnou zprávu i pro Česko, pro které Německo představuje jednoho z nejbližších obchodních partnerů.
„Pocítíme to,“ zní od německého svazu
Zavedení cel totiž hrozí zdražením „Germany made“ produktů, od Porsche a Jägermeisteru až po zesilovače Fischer a holicí strojky Harry’s. Téměř celou polovinu exportu do USA tvoří vozy, strojní zařízení a léky, ukazují data OEC.
„Upřímně řečeno, pocítíme to,“ řekl podle agentury Reuters Dirk Jandura, předseda německého sdružení BGA, které zastupuje dovozce a vývozce. „Cla budeme muset promítnout do zvýšení cen, což v mnoha případech znamená pokles prodeje.“
S rostoucími cly tak porostou i ceny německých výrobků v USA. Budou tím pádem méně konkurenceschopné ve srovnání například s produkty, které se vyrábí přímo ve Spojených státech. Právě to je jeden z deklarovaných cílů cel – motivovat společnosti přesunout svou výrobu do USA.
Přestože podle původního odhadu měla německá ekonomika růst ve výši 0,3 procenta, nyní panuje obava, že rozsáhlá cla zasadí německému průmyslu citelnou ránu, cituje Reuters vedoucí představitele odvětví.
„Během dvou let to sníží hrubý domácí produkt Německa odhadem o 0,5 procenta,“ uvedl pro server Politico hlavní ekonom Commerzbank Jörg Krämer.
„Další hřebíček do rakve autoprůmyslu“
Odvětvím, které na USA nejvíce spoléhá, je nepřekvapivě německý automotive. Pro ten jsou Spojené státy nejdůležitější exportní destinací. Analytici společnosti Bernstein, která se zabývá finančním výzkumem, předpověděli, že nová opatření budou stát Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz, tři přední automobilky v zemi, celkem 11 miliard dolarů (přes 250 miliard korun).
Zavedení cel znamená odmítnutí „globálního obchodního řádu založeného na pravidlech – a tím i odvrácení se od základu globální tvorby hodnot a odpovídajícího růstu a prosperity v mnoha regionech světa,“ uvedla pro Reuters Hildegard Müllerová, předsedkyně německého sdružení automobilového průmyslu VDA.
„Tohle není Amerika na prvním místě, tohle je ‚osamocená‘ Amerika,“ řekla a dodala, že úder cel bude pociťován globálně a bude stát pracovní místa.
Dopad se nutně bude týkat také pracovních míst v automobilkách, které v Německu propouštěly již v předcházejících měsících. „Je to jen další hřebíček do rakve německého automobilového průmyslu,“ citoval pracovníka montážní linky list The Guardian.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Prudký pád evropských akcií: Výrazně klesla i pražská burza, oslabují všechny tituly
