Děti narozené v pandemii mají podle zjištění vědců nižší IQ. Ta totiž výrazně zbrzdila vývoj jejich kognitivních funkcí. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Stres a řada omezení v době pandemie výrazně ovlivnily životy milionů lidí po celém světě. Vědci v čele s docentem pediatrického výzkumu Brownovy univerzity Seanem Deoniem proto zjišťovali, jak epidemie dopadla na děti v ní narozené. Zjistili, že oproti dětem narozeným před pandemii, mají nižší IQ. Dosavadní život, která strávily převážně doma, totiž narušil rozvoj jejich kognitivních funkcí jako je třeba paměť, pozornost nebo také koncentrace.
Za zpomaleným vývojem dětí podle vědců stojí především psychika rodičů a uzavřené prostředí, ve kterém nyní vyrůstají. V rámci studie pak odborníci analyzovali obecné kognitivní funkce: to, jak děti vnímají své okolí, reagují, myslí nebo jak se učí.
Na Rhode Islandu tyto funkce testovali u 672 dětí. Z nich se 308 narodilo před pandemií (před ledem 2019), 176 v jejím začátku (mezi lednem 2019 a březnem 2020) a 188 v její pokročilé fázi (po červenci 2020). Zjistili, že děti narozené během pandemie mají výrazně nižší IQ než ty narozené před ní, píše web New York Post.
Škody budou trvalé
„Není to obvyklé. Kromě závažných kognitivních poruch se s takovými věcmi běžně nesetkáváme,“ komentoval výsledek studie její autor Deoni. Tento dopad vědci přisuzují tomu, že děti trávily uplynulý rok uvnitř svých domovů s „přetaženými“ rodiči. „Tolik izolace v kritickém období duševního vývoje kojenců pravděpodobně způsobilo trvalé škody,“ obává se Deoni.
Realita čínského snu o zlatých sportovcích: Brutální tréninky a přísné tresty odmala
Čína sice na olympijských hrách v Tokiu v přepočtu na medaile skončila druhá, těžko se však dá odhadnout, jak velký je to pro národ úspěch. Číňané jsou totiž známí tím, že vše, co není zlato, berou jako prohru. To ostatně naznačuje i přísný systém trénování, kterému jsou vystavovány i děti.
Těhotné ženy pak musely čelit vyššímu stresu, úzkostem a depresím. Následně se proto objevily obavy z toho, jak tyto negativní faktory ovlivní neurologický vývoj dítěte. Výsledky vědců – že mají tyto děti výrazně nižší verbální, motorické a celkově kognitivní funkce – tak mnohé znepokojují. Děti namísto poznávání okolního světa trávily čas doma s vystresovanými rodiči.
„Jsou vyčerpaní, a tak se dětem nevěnují s takovým nasazením, s jakým by chtěli,“ podotkl Deoni. Komplikace, které nyní u dětí v jejich vývoji vlivem pandemie nastaly, se budou v budoucnosti špatně napravovat. „Čím je dítě starší, tím je schopnost korigovat jeho vývoj menší,“ zdůraznil. Vědci mimo jiné poukázali na fakt, že nejvíce byli postiženi chlapci a děti z méně finančně zajištěných rodin.
Studie upozorňuje i na to, že osoby nemusí být virem přímo zasaženy. Změny spojené s pandemií totiž samy negativně ovlivňují vývoj kojenců a dětí.
