Studie dokazuje, že kloktání výrazně snižuje virovou nálož. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Aby se zabránilo šíření COVID-19, musí být provedena veškerá dostupná hygienická opatření. Na jedno se ale zapomíná – kloktání. Němečtí vědci zveřejnili výsledky studie, která dokazuje, že kloktání výrazně snižuje virovou nálož.
Kloktání se již dlouho využívá ke snížení infekcí horních cest dýchacích a k léčbě bakteriálních či virových nákaz. Jenže vyšlo z módy. „U ústních vod na bázi éterických olejů byla prokázána úplná deaktivace SARS-CoV-2 s obsahem alkoholu i bez něj,“ tvrdí německá studie.
Zelený čaj, granátové jablko a aróniová šťáva jsou také virucidní, ale nejsou tak účinné. „Po jedné minutě působení zeleného čaje a šťávy z granátového jablka se infekčnost virů sníží o 80 procent a u šťávy z arónie o 97%,“ sdělili vědci. „Ukázalo se, že extrakt ze šalvěje je účinný proti chřipce a dalším koronavirům, takže je vysoká pravděpodobnost, že je také účinný proti SARS-CoV-2,“ dodali.
Ignorace kloktání
Podle imunologa Václava Hořejšího se o účinnosti kloktání mluví už dlouho. Tento fakt se ale bohužel ignoroval. „Vím, že profesor Vonka už před rokem říkal, že by se na toto nemělo zapomínat, že to je stará, osvědčená technika a je to asi pravda. Dává to smysl – jednak se zatím pozornost pořád soustřeďovala na nosní sliznici, ale ve skutečnosti mnohem více receptoru pro virus je na sliznici úst,“ vysvětlil Hořejší.
„Hypotéza, která vypadá docela rozumně, je, že část těžkých případů je způsobena právě tím, že když má člověk v nepořádku chrup nebo krvácející dásně nebo něco takového, virus se může dostat do krve a krví se dostane na místo, kde způsobí nejvíc obtíží,“ řekl Hořejší.
Zvláštní důraz je ve studii kladen na to, kdy kloktat. Má se tak například dít před společným jídlem, aktivitami v zařízeních pro seniory, na rodinných nebo na odborných skupinových setkáních.
Pevné místo v historii
Mytí rukou mýdlem a vodou a kloktání solným roztokem již preventivně doporučovala Německá rada pro zdraví během epidemie španělské chřipky v roce 1918. V bývalé NDR bylo školním dětem při vstupu na letní prázdninový tábor doporučeno kloktat zředěný roztok manganistanu draselného.
Na rozdíl od Evropy má každodenní kloktání dlouholetou tradici v prevenci respiračních infekcí v Japonsku. Bylo silně podporováno japonským ministerstvy zdravotnictví, práce a sociálních věcí během pandemie prasečí chřipky H1N1 v roce 2009. Nyní bylo každodenní kloktání znovu výslovně doporučeno veřejnosti kvůli COVID-19.
