Další válka na obzoru? Maduro může invazi koordinovat s Putinovým Ruskem, míní Pilip
Ruský prezident Vladimir Putin (vpravo) je spojencem svého venezuelského protějška Nicoláse Madura. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro chce zabrat velkou část sousední Guyany. Jde totiž o stát s důležitými nalezišti nerostných surovin a slaboučkou armádou. Maduro hodlá jednat na základě referenda, v němž se měla drtivá většina Venezuelanů vyslovit pro připojení bohatého území ke svému státu. Český exministr financí a školství Ivan Pilip, odborník na Latinskou Ameriku, pro CNN Prima NEWS uvedl, že válka je velmi blízko. Zmínil, že Maduro může svůj postup koordinovat s Ruskem.
Caracas si brousí zuby na rozsáhlou část území Guyany známou jako Esequibo, která zabírá zhruba tři čtvrtiny celé země. Venezuelané se minulou neděli v referendu vyslovili pro, aby byla tato oblast připojena k jejich státu, přestože oficiálně náleží sousední zemi.
Čtěte také
Esequibo Venezuele náleželo v dobách, kdy byla součástí koloniálního Španělska, ale od konce 19. století spadá pod Guyanu, někdejší britskou kolonii. Už od minulého století si Caracas dělá na Esequibo zálusk, zlášť poté, co byly v oblasti objeveny značné zásoby ropy a zemního plynu.
Autoritářský prezident Maduro neváhal a vydal pokyn státní ropné firmě PDVSA a železárnám CVG, aby okamžitě vytvořily nové divize pro těžbu v Esequibu. Chce také z oblasti náležící sousední zemi zákonem vytvořit novou venezuelskou provincii.
Nesouhlas z hlavního města Guyany Georgetownu mu vůbec nevadí. Prezident Guyany Irfaan Ali Madurův krok označil za „přímou hrozbu“ a referendum za krok k anexi. „Naší první linií obrany je diplomacie a jsme ve velmi silné pozici,“ komentoval Ali. Venezuela mezitím oznámila, že údajně nehledá žádný důvod k invazi.
Madurovy čtyři důvody
Podle Ivana Pilipa, který je odborníkem na Latinskou Ameriku, však hrozba venezuelské invaze reálně existuje a Maduro by ji mohl zahájit hned ze čtyř důvodů: Jako první zmínil vnitropolitickou situaci ve Venezuele, kde se v příštím roce mají konat prezidentské volby.
PODÍVEJTE SE: Český tank na Ukrajině se dočkal nového jména i kamery
„Maduro znemožnil kandidovat nejsilnější představitelce opozice Maríi Corině Machadové, čímž porušil závazky mezinárodního společenství a USA na zmírnění embarga, pokud umožní svobodné volby. Tohle je pro něj už zřejmě ztracená karta, embargo bude nejspíš obnoveno,“ řekl Pilip pro CNN Prima NEWS. Invazí do Guyany by Maduro mohl odvrátit pozornost od voleb, případně je i odložit a prodlouži si svůj mandát, který zastává od roku 2013 od smrti Huga Cháveze.
„Druhý důvod je, že se může snažit vyjít vstříc Rusku, dokonce s ním situaci koordinovat, a otevřít jakousi novou frontu, která naruší globální uspořádání, na jiném kontinentu,“ řekl redakci Pilip. Jako třetí důvod zmínil, že Madurovi před plánovanými volbami klesá podpora mezi Venezuelany a konfliktem by v nich mohl probudit vlnu nacionalismu.
„Částečně se mu daří, protože ta otázka je historická. Část lidí může podporovat úsilí znovu připojit Esequibo,“ pokračoval Pilip. Tento důvod však považuje spíš za doplňkový, protože tato vlna by zřejmě neodvedla pozornost od nepopularity autoritářské hlavy státu. Jako poslední důvod Pilip uvedl zmiňovaná ložiska ropy a zemního plynu, která se v Guyaně nachází.
Maduro je chráněnec Moskvy, připomíná Pilip
Pokud by došlo k ozbrojenému konfliktu, Guyana se podle Pilipa nemůže Venezuele rovnat. „Guyana má sotva tři tisíce vojáků, Venezuela asi čtvrt milionu,“ zmínil pro CNN Prima NEWS Pilip. Výhodou Guyany by mohlo být, že drtivou většinu jejího území pokrývá džungle, s tím by si ale venezuelští zřejmě poradili.
„Jediné, co by mohlo zapůsobit, je zapojení mezinárodních jednotek. Těžko předpokládat, že by to bylo se zapojením OSN. Maduro je ovšem jako každý správný politický lotr chráněnec Moskvy. Je otázka, zda by měly zájem zasáhnout USA či Velká Británie,“ dodal Pilip.
Svou roli podle něj mohou hrát také Kolumbijci a Brazilici, kteří k hranicím stahují své jednotky. „V obou těchto zemích jsou ale prezidenti Lula (Brazílie) a Gustavo Petro (Kolumbie), kteří jsou politickými spojenci Venezuely a lze těžko očekávat, že by chtěli zabránit invazi vojensky. Mohou se ale pokusit Madurovi invazi rozmluvit, protože přes všechny výhrady k nim jsou politicky o dost inteligentnější a méně zločinečtí než Maduro a jeho režim,“ dodal pro CNN Prima NEWS bývalý ministr.
Hrozí nebezpečný precedens?
Pokud by na možný konflikt nezareagovalo mezinárodní společenství, mohlo by to podle Pilipa vyvolat velmi nebezpečný precedens. „Byl by to další legalizovaný pokus změnit hranice, jako se to děje třeba na Ukrajině, a další rána mezinárodnímu uspořádání po 2. světové válce, případně po roce 1990,“ pokračoval Pilip.
Maduro podle jeho mínění spoléhá na to, že hrozba invaze může ještě zvýšit napětí ve světě. USA totiž ve velkém řeší zejména ruskou invazi na Ukrajinu, válku mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, ale také dlouholeté napětí na Tchaj-wanu, který má dlouhodobě ve svém hledáčku komunistická Čína.
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
