Demonstrace v Kodani na podporu syrských uprchlíků, kterým Dánsko neprodloužilo pobyt Zdroj: Getty Images
Dánsko podniká kroky, kterými chce odradit žadatele o azyl. Po zaevidování migrantů je mohou úřady posadit do letadla a poslat do jiné země, kde počkají na vyřízení žádosti – klidně i do Afriky. Dánům to umožní návrh zákona, který schválil parlament. Představitelům Evropské unie se ale takový krok nelíbí a plánují ho přezkoumat.
Idea nové dánské legislativy je jednoduchá – úřady budou moci poslat žadatele o azyl do imigračního centra mimo Evropu. Tam mají rovněž počkat na vyřízení. V zákoně se uvádí, že uprchlík může být ponechán v této třetí zemi i v případě, že bude jeho žádost o azyl vyřízena kladně.
Zatím není úplně jasné, kam chce Dánsko posílat příchozí migranty. Nedávno ale v tichosti podepsalo memorandum o spolupráci se Rwandou, což mnozí berou jako určité znamení. Hovoří se i o Etiopii či Eritreji.
„Myslím, že vláda ví, že v takových centrech skončí jen velmi malé množství žadatelů o azyl. Jakmile se ale rozšíří zvěst o tomto zákoně, každý bude vědět, že se má Dánsku za každou cenu vyhnout,“ okomentovala situaci Michala Bendixenová, mluvčí organizace Refugees Welcome.
Zákon má nicméně v Dánsku drtivou politickou podporu – parlamentem prošel pohodlnou většinou. Kupodivu nejde o normu z pera krajní pravice, ale vládnoucích sociálních demokratů, které podpořila i opozice.
„Máme tu rostoucí problémy s integrací už od 80. let. Nezaměstnanost, vysokou kriminalitu, kulturní třenice a tak dále. Už nechceme tyto problémy každoročně zvětšovat,“ řekl Rasmus Stoklund, člen parlamentního výboru pro imigraci. „Nejspíš přestanou usilovat o azyl v Dánsku, když budou vědět, že je pošleme zase ven z Evropy,“ dodal.
Demonstrace v Kodani na podporu syrských uprchlíků, kterým Dánsko neprodloužilo pobyt. Zdroj: Getty Images
Dánsko už minulý měsíc překvapilo Evropskou unii, když prohlásilo některé části Sýrie za bezpečné pro návrat. Následně začalo odebírat povolení k pobytu stovkám Syřanů, což vyvolalo v některých městech protesty. Země už roky bojuje tvrdými zákony proti formování ghett, například bouráním sociálního bydlení.
Nejnovější návrh zákona se nelíbí ani unijním zástupcům. „Za současných pravidel EU a s novým paktem o migraci a azylu to není možné. Komise bude tyto dánské zákony analyzovat, než vejdou v platnost, a rozhodne se, co dál,“ zareagoval na dění v Dánsku Adalbert Jahnz, mluvčí úřadu pro migraci Evropské komise.
V roce 2020 požádalo o azyl v Dánsku 1547 lidí, což je nejméně od roku 1992. Asi 600 žadatelů azyl loni v Dánsku získalo, zatímco v roce 2015 to bylo více než 10 tisíc žadatelů.
