BLOG: Dědynku, co si budeš přát?
Děda Aron lebedící si s kamarádkou na sluníčku Zdroj: Marcela Bodná
Před týdnem oslavil náš děda Aron už jedenácté narozeniny. A z toho už druhé slavil tady, v našem malém, velkém soukromém blázinci v dědině na konci světa s kvokíkama, kočkanama a bandou čokelů. Copak si asi může takový psí děda přát, krom obří kosti na hryzání?
Před týdnem oslavil náš děda Aron už jedenácté narozeniny. A z toho už druhé slavil tady, v našem malém, velkém soukromém blázinci v dědině na konci světa s kvokíkama, kočkanama a bandou čokelů. Copak si asi může takový psí děda přát, krom obří kosti na hryzání?
Hafani mají oproti ostatním zvířecím druhům jednu obrovskou nevýhodu. Potřebují lidi. Ne tak, jako že lidi je krmí, venčí a podobně, ale potřebují je k životu psychicky. Každý pes na světě potřebuje mít svého člověka, pro kterého bude žít. Psi jsou prostě takoví. Bez nás lidí jsou nešťastní. Tohle mi vyprávěla moje raplice Fifina. Celý život žila na ulici. Uživit se uživila, pelech na spaní si taky vždycky někde našla, ale neměla svého člověka. Pak uviděla mě, ukázala si na mě drápkem a vlezla mi do auta, že jede se mnou domů, páč si mě vybrala a hotovo. Její bývalí majitelé říkali, že jim utíkala, že kvůli ní pořád opravovali plot, ale ona stejně vždycky někudy utekla a žila si raději mimo oplocení jejich zahrady. Fifule je u mě přes dva roky a ani jednou neměla snahu kamkoliv utíkat. Naopak má snahu se držet v maximální vzdálenosti 30 centimetrů ode mě. A pak mi povyprávěla tohle. Že neměla svého člověka a to přitom každý pes na světě toho svého člověka potřebuje.
A co by si tedy přál děda Aron? I Aron předloni hledal svého člověka. A nemohl najít. I když se velká spousta lidí opravdu snažila a hledat mu pomáhala. Aron totiž má jeden velký hendikep oproti jiným psům. Je starý. Děda Aron, protože se mu podařilo najít si svůj teplý pelech, dobré jídlo a především svého člověka, by si přál, aby tohle štěstí potkalo úplně každého psa.
A tak jsem oslovila několik lidí, kteří adoptovali staršího psa, aby mi řekli, jaké největší výhody život s takovým psem má. A myslím si, že po přečtení tohoto článku uznáte, že i vy staršího psa nutně potřebujete.
Dědynek Emil měl štěstí a už týden má svůj domov
- Má radost z každého bobku
Sice už moc nemůže chodit, ze schodů ho musíte nosit, ale když udělá pořádný bobek, tak to oslaví radostným rozběhnutím, poskočením nebo alespoň pyšným výrazem. Občas sebou přitom plácne o zem, ale to nevadí. Raduje se ze zdánlivých prkotinek.
- Vrčí, ale nekouše
Bodejť by jo, když nemá žuby. Takže když vás nebo jiného bafana bude chtít rafnout, tak z toho vyjde maximálně taková veliká pusinka.
- Můžete mu štěkat do obličeje, jemu je to fuk
Páč neslyší, že jo. Trošku nevýhoda to je, když na něj potřebujete zavolat. Ale on stejně nikam moc daleko nedojde, tak si pro něj prostě doběhněte. A s tím souvisí další bod.
Dobře, malinko nepříjemné je to ve chvíli, kdy si někam lehne, usne a vy běháte jak blázni po celém domě i zahradě, hledáte, řvete jak na lesy a nemůžete najít. Po pár hodinách se milý děda z ničeho nic a jako by se nechumelilo vyprdolí zpod gauče a nechápe váš překvapený výraz. I tohle se ale dá vyřešit. Pořiďte mu takové to dálkové pískátko na krk, co se používá pro hledání ovladačů k televizi a klíčů od domu.
- Nikam daleko neuteče
S razancí splašené želvy se pomalu plouží vpřed. No jo, je tu i ta možnost, jako v tom vtipu. Frnk, frnk a obě želvy v tahu. Ale na rozdíl od želvy můžete bafanovi dát vodítko. Tím pádem už vám tak snadno nefrnkne.
- Repelentní účinky dědynkovských prdíků
Staří psi mají speciální dovednost. Umí vypudit nezvanou návštěvu z gauče a ani u toho nemusí mrsknout ocáskem. Jakmile postřehnou, že v domě se nachází návštěva, kterou je již potřeba taktně odeslat směrem k domovu, tak velmi nenápadně vypustí neviditelný nervový plyn v jejich těsné blízkosti, který způsobí okamžité vyklizení prostor a voila, problém vyřešen.
- Můžete spát jak dlouho chcete
Děda hafan vás totiž nebude bláznivě budit, že chce ven, míček, jídlo, zlízat vám obličej, udělat si trampolínu z vašeho břicha, zad, matrace… Kdepak, děda hafan už ve svém věku ví, že není kam spěchat a kvalitní spánek je víc, než nějaké hopsání. Dědu hafana budete budit vy. A dámy, když už děda hafan vstane, tak máte spoustu času na to, se namalovat. Ten než se rozchodí…
A teď tedy, no uznejte sami, že i vy potřebujete svého dědu hafana. Mimo to, je to narozeninové přání dědy Arona, a přání se mají plnit, takže až narazíte na inzerát na nějakého starého hafíka, který hledá domov, alespoň se pozastavte a zapřemýšlejte se nad tím, jestli opravdu potřebujete štěně nebo velmi mladého psa. Co když ve skutečnosti potřebujete oba.
Jedno vím určitě, ten děda hafan potřebuje vás.
Za spolupráci na článku a poskytnutí fotografií velmi děkuji Útulekjinak, z.s. a Kolie a sheltie v nouzi, z.s.
Babi Sally ještě pořád čeká na svůj domov v útulku v Napajedlích
Jednoho dne jsem se probudila a řekla si, že už mě ti v tom paneláku na sídlišti vlastně nebaví. Koupila jsem dům, odstěhovala se z města do malé obce mezi pole a lesy. A spolu se mnou v něm žije hejno psů, smečka slepic a stádo koček. Někdy pomáháme v útulku, občas pomůžeme nějakému toulavému zvířeti a snažíme se dělat radost druhým lidem při zooterapii. *Veškeré články a názory autorky nejsou názory FTV Prima. Autorka přispívá do dobrovolné sekce pod projektem Prima Mazlíček. FTV Prima nenese žádnou editorskou zodpovědnost za vytvořená díla, která nejsou honorována.
