Německé dálnice by se mohly zanedlouho vyprázdnit kvůli očekávanému prudkému zdražení benzinu až o 18 korun na litr. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Nejen němečtí řidiči, ale také ti, co v sousední zemi tankují, mohou v následujících letech pocítit dopady výrazného zaostávání vlády kancléřky Angely Merkelové za vlastními klimatickými předsevzetími. Až o 45 tisíc korun ročně více by mohla vydat za pohonné hmoty rodina se dvěma auty z venkova.
Redaktoři německého deníku Handelsblatt získali interní „zprávu o projektu“ klimatických změn a jejich dopadů na zemi a podle ní se tvrdá a krátkodobá řešení stávají stále nezbytnějšími. Dopady pocítí zejména řidiči u čerpacích stanic.
Zastavte výrobu spalovacích motorů do 10 let. Ekologové chystají žalobu na automobilky
Ekologické organizace Greenpeace a Deutsche Umwelthilfe (DUH) hodlají podat žalobu na velké německé koncerny kvůli jejich dopadu na změnu klimatu. Podle agentury DPA adresovali předžalobní výzvu firmám Volkswagen, BMW, Mercedes-Benz a ropné a plynařské společnosti Wintershall.
Pro ty, kteří stále jezdí se spalovacím motorem, bude pravděpodobně benzin mnohem dražší. Výpočty různých odborníků a výzkumných ústavů pro Spolkovou agenturu pro životní prostředí údajně ukazují na příplatek ve výši 70 centů za litr, v přepočtu 18 korun. Pro rodinu ve městě s jedním autem by to znamenalo navíc až 700 eur ročně (18 000 korun).
Spolková vláda musí každé dva roky předložit onu zprávu o projektu. V ní se uvádí, jak si Německo vede v boji proti změně klimatu a zda se daří plnit jeho vlastní záměry a cíle Pařížské dohody o klimatu. Proto je zpráva nesmírně důležitá i pro německou klimatickou politiku, protože nepřímo definuje, jaká opatření jsou nutná a s čím se budou muset občané vyrovnat.
Poslední vydání se od března letošního roku kvůli koronaviru opozdilo. Podíl na „zbrzdění“ mají i úřady Evropské unie se svými požadavky a též koordinace s ostatními zúčastněnými ministerstvy. Aspoň tak to vysvětlilo v srpnu německé ministerstvo životního prostředí. Není proto jasné, zda zprávu zveřejní před volbami do Spolkového sněmu, které se konají 26. září.
Hříchy minulosti a málo ambicí
Důvodem zřejmě nevyhnutelného zdražení je tzv. cena oxidu uhličitého (CO2) a hříchy minulosti. Podle zprávy Německo nesplní své klimatické cíle v odvětví dopravy v roce 2021 o sedm milionů tun a v roce 2022 dokonce o 20 milionů tun, protože mobilita a cestování po pandemii koronaviru se zřejmě zvýší a přiblíží stavu z roku 2019.
Děsivá realita. Životní funkce planety Země jsou v ohrožení, tvrdí nová studie
Autoři nové studie publikované v odborném časopise BioScience varují, že v mnohých ohledech se naše planeta blíží kritickému bodu nebo jej už dokonce překročila. Vědci se zaměřili na 31 klíčových faktorů, které nazvali životními funkcemi planety. Zhruba u poloviny z nich zaznamenali rekordní zhoršení.
„Čím méně ambiciózní se ukázala ochrana klimatu v minulosti a současnosti, tím ambicióznější a krátkodobější budou muset být nástroje v budoucnosti,“ napsal Handelsblatt a vysvětlil: „Spolkový ústavní soud to stanovil již v dubnu 2021 ve svém rozhodnutí k zákonu o ochraně klimatu: Ti, kteří nyní dělají příliš málo, budou muset v budoucnu omezovat svobody ještě radikálněji.“
Podle expertů je nejlepším prostředkem, jak v krátkodobém horizontu dosáhnout snížení emisí, „sáhnout“ na cenu CO2. Ta momentálně činí 25 eur (638 korun) za tunu CO2 a připočítává se ke všemu, co produkuje CO2, tedy i k benzinu. V praxi to v současnosti znamená příplatek sedm až osm centů za litr při tankování.
Proto vznikla myšlenka, že čím dražší jsou některé znečišťující látky, tím spíše je občané a podniky nebudou používat. Odborníci to nadneseně nazývají „dopady na řízení“.
Ale vyrovnat 20 milionů tun CO2 během jednoho roku by vyžadovalo hodně „řízení“. Cena oxidu uhličitého, a tím i cena benzinu, by se musela výrazně zvýšit. Podle odborníků by i pětinásobné zvýšení současné ceny na 125 eur za tunu přineslo úsporu osmi milionů tun ročně, což je příliš málo.
Jak „sociálně absorbovat“ cenovou explozi?
Není jasné, jak vysoká cena musí být. Odborníci jako Claudia Kemfertová z Institutu pro německé hospodářství (DIW), který se na prognózách rovněž podílel, předpokládají, že 150 eur za tunu by mělo stačit za předpokladu, že budou přijata další opatření. V hojně zmiňované studii pro Svaz německého průmyslu z roku 2019 se však dospělo k závěru, že bude spíše zapotřebí 250 eur za tunu.
To nechtějí slyšet především politici, zvlášť před blížícími se zásadními volbami. Uvědomují si, že není jasné, jak tuto cenovou explozi „sociálně absorbovat“. Sociální demokraté s momentálně nejvyššími předvolebními preferencemi v průzkumech (33 procent) a Zelení (3. místo se 17 procenty) v kampani prosazují „klimatickou prémii“ nebo „peníze na energii“, které by občanům vracely výnosy z ceny CO2. Je to založené na principu toho, že ti, kteří spotřebují hodně oxidu uhličitého, platí více; těm, kteří spotřebují málo, může dokonce něco zbýt.
Příplatek 75 eur (1 920 korun) ročně, o kterém hovoří Zelení, však zdaleka nestačí na to, aby kompenzoval dražší ceny na čerpacích stanicích. Současně chce strana masivně podporovat rozšíření místní dopravy a nákup elektromobilů, což jsou ale opět spíše dlouhodobé projekty. Křesťansko-demokratická unie CDU/CSU (2. místo v průzkumech se ziskem kolem 20 procent) sice nabízí zrušení ekologického poplatku za elektřinu a snížení daně z elektřiny, ale podle odborníků ani to zdaleka nestačí.
