Vedoucí tábora dostaly za popálené děti podmínku
Dvě vedoucí příměstského tábora, na kterém se v srpnu 2019 při chemickém pokusu popálily tři děti, v pátek rokycanský okresní soud potrestal podmíněnými tresty a několikaletými zákazy pořádání táborů. Nejvážněji byla zasažena tehdy šestiletá dívka, kterou oheň popálil na 43 procentech těla. Osmiletého chlapce a stejně staré děvče oheň zasáhl na dvou a pěti procentech těla. Obžalovaným vedoucím, které se jednání soudu opět neúčastnily, hrozilo za těžké ublížení na zdraví z nedbalosti až čtyřleté vězení.
V srpnu 2019 dělaly vedoucí na závěr tábora s 23 dětmi rozdělenými do skupinek chemický pokus zvaný faraonův had. Při pokusu se smíchá cukr se sodou, směs se vsype do popela, polije lihem a zapálí. Při hoření se formuje tělo pěnového hada. Při pokusu ale vzplál líh a popálil tři děti. Jedna z vedoucích už dříve vypověděla, že se neštěstí stalo až při druhém kole pokusu. Napoprvé se uspokojivě nepovedl, ženy se proto rozhodly ho zopakovat.
Vedoucí, která při pokusu lila líh, vyměřil soud trest dva roky se zkušební lhůtou na 3,5 roku a tříletý zákaz pořádání příměstských táborů. Druhá z vedoucích dostala trest 18 měsíců s dvouletou zkušební lhůtou a dvouletý zákaz pořádání příměstských táborů.
Znalec: Chyba byla pokus opakovat
Znalec z Technického ústavu požární ochrany u soudu řekl, že bylo chybou pokus opakovat. Když vedoucí napodruhé lila do směsi líh z lahve, v nakloněné nádobě se vznítily nahromaděné výpary, nastalo explozivní hoření a zvýšil se tlak, až hořící líh vystříkl hrdlem lahve ven a zasáhl děti. Podle znalce mohl vystříknout až téměř dva metry daleko.
Vedoucí u soudu tvrdila, že nový líh do směsi vlila až po dohoření prvního pokusu. Podle znalce ale mohl stále hořet zbytek lihu plamenem, který nebyl v slunečném letním počasí vidět, nebo mohl být zbytek směsi po předchozím pokusu stále ještě příliš teplý a schopný zapříčinit vznícení vysoce hořlavého lihu.
Popálená dívka má potíže dodnes
Rodiče nejvíce popálené dívky u soudu řekli, že dcera byla v ohrožení života a lékaři je připravovali i na možnost, že nepřežije. V nemocnici v Praze bylo děvče deset dní v umělém spánku, během dvou měsíců absolvovalo mnoho operací. Na 26 procentech těla včetně obličeje jí museli lékaři transplantovat kůži, kterou jí odebrali ze zad a stehen. Musela se znovu učit jíst i chodit.
I po propuštění domů následovala dlouhá bolestivá léčba, převazy, rehabilitace, návštěvy psychiatra a fyzioterapeuta. I teď, skoro tři roky po neštěstí, musí každou zimu absolvovat zákrok na operačním laseru, protože zatímco její tělo roste, zasažená kůže neroste a musí se naříznout nebo laserem rozrušit, aby se zvětšila. Tyto zákroky bude muset absolvovat, dokud její tělo poroste. Až přestane růst, bude následovat několik plastických operací.
„Má za sebou už 25 narkóz, stále má psychické potíže a emoční výkyvy, bere antidepresiva a léky na spaní. Do školy chodí, když není nemocná. Za tento školní rok zameškala 450 hodin,“ popsala matka. Psychické potíže dolehly i na její dva mladší sourozence.
