Praha řeší sebevraždy dětí
O dnešní době se mluví jako o epidemii duševních onemocnění. Problémy mají nejen dospělí, ale hlavně děti a dospívající. Data jsou alarmující, jenže na odbornou pomoc se mnohdy čeká až půl roku – a to už je pozdě. Opozice problém vyčítá zejména vládě a ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi (TOP 09). Ten ale kritiku odmítá, jeho rezort podle něj pro duševní zdraví dělá dost.
Duševní zdraví patří k nejpalčivějším problémům současnosti. Z nejnovějšího průzkumu Centra sociálních služeb Praha, který mapoval duševní zdraví žáků v Praze, například vyplynulo, že více než 26 procent žáků vykazuje velmi nízkou emoční pohodu a je pro ně vhodná další diagnostika či konzultace s odborníkem. Děti zkrátka nemají radost ze života. Počet dětských pacientů psychiatrických zařízení za posledních deset let vzrostl téměř o polovinu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ministr zdravotnictví Válek má rakovinu. Nádor je v časném stadiu, čeká ho operace
A co s tím stát dělá? Podle opozice a odborníků nic moc. „Válkova priorita to není. Ani rok před volbami do toho neprásknou, Válek to úplně zazdívá. Nechce se ve zlepšování toho systému péče o duševní zdraví nějak posouvat,“ řekl CNN Prima NEWS jeden ze zdrojů z Národního ústavu duševního zdraví. Kvůli své pozici si nepřál být jmenován.
Babiš: Válek všechno zničil
Kritičtí jsou i politici, a to zejména z opozičního ANO. „Za naší vlády jsme tomu věnovali maximální pozornost. Připravili jsme Národní akční plán péče o duševní zdraví do roku 2030, zřídili Radu vlády pro duševní zdraví a na ministerstvu zdravotnictví oddělení pro reformu péče o duševní zdraví. Nová vláda se však rozhodla akční plán nerealizovat, radu vlády degradovala z vládní na ministerskou úroveň a oddělení na ministerstvu bylo zrušeno. Tím byla většina reformních aktivit zbrzděna či zastavena,“ komentoval pro CNN Prima NEWS expremiér Andrej Babiš.
„Válek všechno zničil, pohřbil. Válek neudělal vůbec nic. Smutné je, že v době, kdy se mluví o epidemii duševních onemocnění a krizi v dětské a dorostové psychiatrii, není tato oblast pro ministerstvo zdravotnictví a vládu prioritou,“ rozčílil se šéf ANO.
Podobně to vidí i lékař, poslanec a hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan (ANO). „Duševní zdraví je pro ministra zdravotnictví priorita číslo 99. Za naší vlády měl pod sebou duševní zdraví přímo premiér, jedná se o mezirezortní spolupráci, čerpají se na to dotace. Ministr Válek to rozbil. Teď na tom pracují asi dva lidi. Žádným způsobem se to nerozvíjí,“ řekl CNN Prima NEWS Farhan.
To, jak je situace kritická, ukazují různé průzkumy. V říjnu například Praha zveřejnila alarmující analýzu, ze které vyplývá, že se 23,4 procenta žáků potýká se středními až těžkými projevy poruch spánku.
Celých 17,3 procenta žáků přiznalo, že se zkoušeli během posledního roku nějak sebepoškozovat a nad sebevraždou někdy vážně uvažovalo 27,8 procenta pražských žáků. Jednalo se častěji o dívky (35,5 procenta) než o chlapce (20,5 procenta). Mapování provedlo Centrum sociálních služeb Praha – Pražské centrum primární prevence a tázalo se více než 10 tisíc žáků.
Udženija: Když děti bolí duše, pojďme o tom mluvit
To, že roste počet pokusů o sebevraždu u dětí, potvrdila už dříve vedoucí lékařka Toxikologického informačního střediska VFN Kateřina Kotíková. „K výraznému nárůstu dotazů došlo u dětí do 15 let, a to především od dubna 2021, kdy po dlouhodobém uzavření škol začala opět pravidelná prezenční výuka na základních školách. Ze 200 konzultovaných sebevražedných pokusů u dívek a 37 u chlapců v roce 2019 se počty zvedly na 469 dívek a 59 chlapců v roce 2023," uvedla lékařka.
„Duševní zdraví je nejpalčivější problém současnosti. Jedině když o tom budeme mluvit, tak s tím můžeme něco udělat. Vejde to do povědomí celé naší společnosti. Nemůže se to zametat pod koberec, data jsou alarmující. Když děti bolí duše, pojďme o tom mluvit. Je potřeba to destigmatizovat. Když někoho bolí koleno, jde k doktorovi. Je to stejný princip,“ řekla k tomu náměstkyně pražského primátora pro oblast zdravotnictví Alexandra Udženija (ODS).
Velkým problémem současnosti také je, že se dlouho čeká na odbornou pomoc. „Sháněla jsem pro svoji 15letou dceru psychiatra, protože měla úzkosti a deprese. A dali mi termín za půl roku. To už nám moc nepomůže,“ svěřila se redakci jedna maminka.
To potvrzují i odborníci. Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně před měsícem uvedla, že do pěti let bude v Česku v důchodovém věku zhruba čtvrtina psychiatrů, přitom jich už v současné době stovky chybí.
„V roce 2023 pracovalo v ČR 1361 psychiatrů, nad 60 let jich je 391, v důchodovém věku z toho 282. Dětských psychiatrů přitom chybí ještě více a ubývá jich rychleji než psychiatrů pro dospělé. V současnosti je jich jen 131,“ uvedla předsedkyně odborné společnosti Simona Papežová. Nedostává se podle ní ani nelékařského personálu, jako jsou psychiatrické sestry, psychoterapeuti nebo kliničtí psychologové.
„Lze očekávat, že významná část odborníků brzy skončí svou praxi. Navíc přibližně každý třetí psychiatr v Praze je starší 60 let. To znamená, že nám psychiatři stárnou a není jasné, kdo jejich místa zaplní, až se rozhodnou s aktivní prací skončit. Je třeba v maximální možné míře využít zvýšený počet absolventů – lékařů, které začnou lékařské fakulty produkovat již příští rok, a tyto mladé lékaře motivovat mimo jiné k výběru odbornosti psychiatrie,“ upozornil tento týden na závažnost situace na semináři k duševnímu zdraví ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistik Ladislav Dušek.
Je to moje priorita, říká Válek
Ministerstvo zdravotnictví pod vedením Vlastimila Válka (TOP 09) ale veškerou kritiku odmítá. Válkův tiskový mluvčí Ondřej Jakob CNN Prima NEWS řekl, že kvalitní a dostupná psychiatrická péče je prioritou ministerstva zdravotnictví.
Resort podle něj vyhlásil programy na podporu vzdělávání jak psychiatrů, tak dětských a dorostových psychiatrů i psychologů. Mluvčí také uvedl, že do rozvoje psychiatrie v Česku půjde do roku 2027 dalších 560 milionů korun z evropských fondů. Celkově budou z fondů v letech 2021 až 2027 podpořené projekty v této oblasti za téměř 1,5 miliardy korun.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Vražda novorozence v Dobrušce. O těhotenství rodina nevěděla. Promluvila babička ženy
