Boj s dezinformacemi na internetu se nedá vyhrát. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedl ředitel Institutu H21 Adam Růžička. „Potřebovali bychom mít velkou čínskou firewall a desetitisíce státních úředníků, kteří by ty informace filtrovali,“ přiblížil účinné řešení. Podle vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací Michala Klímy může v současné situaci nejvíce pomoci vzdělávání lidí, aby sami rozpoznali pravdivý obsah od fake news.
„Abychom se mohli úspěšně bít s dezinformačním internetovým obsahem, potřebovali bychom mít velkou čínskou firewall a desetitisíce státních úředníků, kteří budou informace filtrovat. Podle mě je to boj s větrnými mlýny, naprosto nevyhratelný,“ zhodnotil ve vysílání CNN Prima NEWS Růžička.
Podobně to vidí také Klíma. „Rychle se nedá dělat nic, pokud si to někdo myslí. Důležité je starat se o vzdělání lidí, aby sami rozpoznali, co je pravdivý obsah a co nikoliv,“ řekl odborník.
Pomoci by mohl zákon chystaný ministerstvem vnitra, který má upravovat blokaci dezinformačních webů. Ten ale podle Klímy teprve vzniká. „Naše diskuze je hodně předčasná, protože ten zákon jsem ještě ani já oficiálně neviděl, natož zákonodárci a vláda. Vzniká v autorské skupině právníků na ministerstvu vnitra a je nepochybné, že ještě projde velkou diskuzí,“ přiblížil aktuální stav legislativního procesu. Růžička už přesto má k některým uniklým fragmentům výhrady.
Podlé zneužití války vs. s vámi přijde totalita. Pavel s Babišem se opět ostře střetli
„Strašení z války je podlé, v kampani by se dělat nemělo,“ uvedl Petr Pavel na adresu svého protikandidáta v prezidentské debatě deníku Blesk. Reagoval tím na billboardy Andreje Babiše, na nichž slibuje, že „nezavleče Česko do války“, protože není voják. Podle Babiše po sněmovních volbách nastoupila nová totalita, s Pavlem na Hradě by se pak stala totalitou úplnou.
Odborníci diskutovali také o rozhodnutí soudu ve věci dočasného zablokování dezinformačních webů, o které požádalo ministerstvo vnitra těsně po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 správce domén. Ministerstvo se za toto rozhodnutí dočkalo rozsáhlé kritiky. Soud ovšem rozhodl, že si nikdo protizákonně nepočínal.
„Soud říká, že ani náznakem nedošlo k pokynu ze strany vojenských zpravodajců k tomu, aby byly weby zablokovány. Jejich argumentace je ale poměrně šroubovaná. Je to vlastně trošku ve stylu ‚kouřil, ale nešlukoval‘ nebo ‚pero držel, ale nepodepsal’. V dopise žádal, vládním opatřením to nazýval, ale pokyn vlastně nedal. My s tím nesouhlasíme a budeme se proto obracet k Nejvyššímu správnímu soudu, který rozhodnutí posoudí znovu,“ uvedl ve vysílání Růžička, který zastupuje žalující iniciativu.
Celý rozhovor na téma dezinformací a případných zásahů státu do svobody slova si můžete poslechnout ve videu.
