Weby, které se zabývají záměrným šířením dezinformací, získávají 190 tisíc korun měsíčně z reklamy, kterou na jejich stránky umístí její zadavatelé. Vyplývá to ze studie, kterou publikovala organizace Prague Security Studies Institute.
Několik desítek českých webů, na nichž se pravidelně objevuje konspirace a dezinformace, si v průběhu roku přijde v průměru na 190 tisíc korun měsíčně. A to především díky skutečnosti, že současný nákup internetové reklamy probíhá především prostřednictvím automatizovaných služeb, které nezohledňují kontext zobrazené reklamy. Výjimkou tak není, že se reklama mobilních operátorů například objevuje u dezinformačních článků o škodlivosti 5G sítí anebo reklama farmaceutických společnosti v okolí dezinformačních textů o rizikovosti očkování.
„Studie, kterou publikujeme, navazuje na publikaci z března, která se jmenovala Dezinformace jako byznys. Nová studie přirozeně sice navazuje na tu první, ale více jsme se zaměřili na postoje stakeholderů, kteří jsou zainteresováni v problematice on-line reklamy, představitelů mediálních agentur a dalších významných lidí z komunikační branže. Máme za sebou téměř dvacet rozhovorů, které nám pomohly identifikovat hlavní příčiny a navrhnout konkrétní kroky, které by měly problém reklamy na kritických webech řešit,“ uvedl Jonáš Syrovátka z Prague Security Studies Institute.
I přes zvýšenou snahu o medializaci tohoto problému řada zadavatelů reklamy stále tento problém zlehčuje. A tak i ke konci roku 2020 platilo, že jedním z hlavních sponzorů šíření dezinformací na internetu v Česku jsou místní zadavatelé reklamy.
Značku spojenou s dezinformacemi lidé přestávají kupovat
Podle studie výzkumné agentury Gallup se přitom téměř polovina (43 %) dezinformací v současné době šíří prostřednictvím sociálních médií. Druhým nejčastějším zdrojem dezinformací (30 %) jsou pak e-maily. Na třetím místě (23 %) jsou pak zaplacené pozice ve výsledcích vyhledávání. Jedním z důvodů, proč se letos do boje proti reklamě na dezinformačních webech zapojila i Asociace komunikačních agentur, je zjištění oborového časopisu Adwek, že téměř 59 procent lidí, kteří se dozví o tom, že jejich oblíbená značka je spojená se šířením dezinformací, přestává tuto značku podporovat a kupovat.
V České republice v současné době funguje několik organizací, které upozorňují zadavatele reklam na rizika spojená s automatickým nákupem reklamy na internetu a na sociálních médiích. Jde konkrétně o iniciativy Konšpirátori.sk, NELEŽ a hnutí Fair Advertising. Všechny tyto organizace se společně snaží upozorňovat zadavatele reklamy na rizika spojená s reklamou na webech šířících dezinformace.
Reklamami na konspiračních webech a přístupem firem k této problematice se bude zabývat on-line debata „Kdo a proč (ne)inzeruje u dezinformátorů?“, která proběhne ve středu 10. února. Na debatě vystoupí Denisa Hejlová z Univerzity Karlovy, Roman Číhalík ze spolku NELEŽ a Jonáš Syrovátka z Prague Security Studies Institute. Na debatu je možné se zaregistrovat zde.
