Lipavský odešel během projevu Lavrova
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nez.) společně s několika svými protějšky opustil čtvrteční zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Maltě v okamžiku, kdy se k projevu chystal šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Učinil tak na protest proti ruské agresi na Ukrajině, jejíž ministr zahraničí Andrij Sybiha ze zasedání rovněž odešel. Šéf americké diplomacie Antony Blinken v reakci na Lavrovovo vystoupení prohlásil, že ruský diplomat zaplavil své posluchače ničivou vlnou dezinformací. S ruským ministrem se naopak setkal jeho slovenský protějšek Juraj Blanár.
Kromě české a ukrajinské delegace sál kvůli Lavrovovi opustili také Poláci, Lotyši a Estonci. Poslední zástupci Pobaltí z Litvy, která má rovněž s Ruskem velmi napjaté a historicky špatné vztahy, už v sálu nebyli předtím.
ČTĚTE TAKÉ: Míru dosáhneme silou, říká ukrajinský velvyslanec. Putin má brutální strategii, jeho zbraní je hlad
Lipavský už dopředu avizoval, že na Lavrovův projev v sálu nezůstane. Očekával od něj totiž „snůšky nesmyslů a obviňování“. Místo Lipavského z delegace na jednání zůstal pouze jeho tiskový mluvčí Daniel Drake. Podle dřívějších slov šéfa české diplomacie měl „monitorovat dezinformace“.
Krátce před Lavrovovým projevem vystoupil jako úplně první z ministrů zahraničí Sybiha z Ukrajiny. Ten svého ruského protějška označil za válečného zločince. „Rusko není partnerem, je největší hrozbou pro naši společnou bezpečnost. Účast Ruska v OBSE je hrozbou pro spolupráci v Evropě,“ prohlásil Sybiha s dovětkem, že „když Rusové říkají, že chtějí mír, lžou“.
„Lavrov sem přichází lhát o ruské invazi a o tom, co Rusko dělá na Ukrajině. Tyto lži nebudu poslouchat. Nehodlám sedět s Lavrovem u jednoho stolu,“ prohlásil šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski podle agentury AFP. Ta napsala, že ruský ministr zahraničí se při své první návštěvě v členské zemi EU od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 ocitl na „lavici obžalovaných“.
Když se ke slovu dostal Lavrov, jal se obviňovat EU, NATO a také USA, že podkopávají světovou bezpečnost. Mimo jiné si také postěžoval, že jeho tisková mluvčí Marija Zacharovová, která je rovněž známá jako hlásná trouba propagandy Kremlu, nemohla na Maltu s ním, protože jí byla zrušena víza. Lavrov je v členském státu EU poprvé od února 2022, kdy Rusko zahájilo svoji invazi na Ukrajinu.
„Náš ruský kolega velmi dobře umí topit své posluchače v tsunami dezinformací,“ zareagoval šéf americké diplomacie Antony Blinken. „Nenechme se oklamat. Toto není a nikdy nebylo o bezpečnosti Ruska. Toto je imperiální projekt (ruského prezidenta Vladimira) Putina, jak vymazat Ukrajinu z mapy,“ prohlásil podle AFP. Obvinil také Rusko, že eskaluje válku nasazením severokorejských vojáků do boje proti Ukrajině a ničením ukrajinské energetiky, včetně útoků na jaderné elektrárny, což ohrožuje všechny přítomné země.
Diplomatická facka
Není to poprvé, co se takto Lipavský vůči ruskému ministru zahraničí zachoval. Jednání OBSE kvůli němu opustil už loni v Severní Makedonii. Z ruské delegace tehdy padaly výroky, že Západ vede hybridní válku proti Rusku a EU označila za „agresivní geopolitický projekt“.
Český ministr se již ve středu večer na Maltě zúčastnil neformální večeře se svými protějšky v rámci OBSE, na kterou však nebyli pozváni zástupci Ruska a Běloruska. Podle informací CNN Prima NEWS na místo nedošli ani zástupci středoasijských zemí a maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Jiní členové maďarské delegace však na večeři byli.
Šéf slovenské diplomacie Blanár se naopak s ruským ministrem zahraničí setkal a jednal s ním o vývoji v OBSE a také o slovenských „národních zájmech v oblasti energetických zdrojů“. „Ačkoliv pracujeme na diverzifikaci, je v zájmu Slovenské republiky zachovat stávající koridory z Ruska pro tranzit ropy a plynu, které jsou spolehlivé a cenově stabilní,“ napsal ministr na Facebooku a dodal, že apeloval na ruskou stranu „v souvislosti s mírovými jednáními, zastavením zabíjení a potřebou hledat diplomatické řešení v souladu s principy Charty OSN“.
OBSE, která sídlí ve Vídni, vznikla v roce 1975 v době vrcholící studené války, aby podporovala dialog mezi Západem a Východem. Nyní má 57 členských států včetně Ruska. Cílem organizace je posílení evropské bezpečnosti, upevnění lidských práv, demokracie a zásad právního státu. Organizace nyní prochází hlubokou krizí způsobenou porušováním jejích základních principů Ruskem, a to právě v souvislosti s jeho agresí proti Ukrajině.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ostrá hádka o Ukrajinu. A dost, neurážej české občany, pustila se Konečná do Zdechovského
