Jižní Korea zvažuje, že začne vyvíjet vlastní jaderné zbraně. Soul tím reaguje na stupňující se vojenskou aktivitu KLDR, která nukleárními zbraněmi disponuje. Administrativa Jižní Koreje také připouští možnost, že poprosí USA, aby v zemi rozmístily atomové hlavice.
Výstřely Korejské války sice ustaly v roce 1953, konflikt ale formálně nikdy neskončil. A nikdy neskončily ani vzájemné sváry mezi Jižní Koreou a KLDR. Napětí mezi oběma státy už vystoupalo tak vysoko, že se Soul možná rozhodne k razantnímu opatření.
Vzhledem k agresivitě svého souseda Jižní Korea zvažuje, že začne vyvíjet vlastní jaderné zbraně. Informoval o tom list New York Times, podle kterého by šlo o zásadní změnu v dekády neměnné nukleární politice. KLDR jadernými zbraněmi disponuje, což jižního souseda děsí čím dál více.
„Je možné, že se problém zhorší a naše země zavede taktické nukleární zbraně nebo je vyrobí na vlastní pěst. Vzhledem k našim vědeckým a technologickým možnostem, bychom v takovém případě dosáhli jaderných zbraní velmi rychle,“ prohlásil jihokorejský prezident Jun Sok-jol.
Na politickém stole je také možnost, že Jižní Korea požádá Spojené státy, aby na jejím území rozmístily nukleární zbraně, píše web Foreign Policy. Už od dob studené války jsou USA významným partnerem Soulu, americké hlavice již ostatně v minulosti jihokorejský prostor strážily.
Kim řekl „ne“
Jenže po konci studené války zachvátila celý svět touha po denuklearizaci. USA proto z Jižní Koreje v roce 1991 své jaderné zbraně stáhly. Později se začalo tlačit také na Severní Koreu, aby se nukleárních kapacit vzdala. Ačkoli se americká i jihokorejská diplomacie snažily ze všech sil, KLDR neustoupila ani o píď.
Pak přišla válka na Ukrajině a veškeré ambice na odzbrojení Severní Koreje byly ty tam. Lídr země Kim Čong-un prohlásil, že kdyby si Kyjev nukleární zbraně nechal, nikdo by ho nenapadl. A to je podle něj důvod, proč si KLDR jaderné rakety zachová, a bude jejich počet dokonce navyšovat.
S budováním jaderného arzenálu začal být Pchjongjang mimořádně vojensky aktivní. V minulém roce provedl rekordní počet raketových testů a v minulosti už opakovaně několikrát vyzkoušel i zmíněné nukleární zbraně.
K vyvrcholení napětí mezi KLDR a Soulem došlo na konci minulého roku, kdy severokorejské drony přelétly demarkační linii a vnikly na území „nepřítele“. Armáda Jižní Koreje reagovala okamžitě. Do vzduchu vylétly stíhačky, kterým se ale nepodařilo narušitele dohnat.
Armáda Soulu si následně sypala popel na hlavu a omlouvala se veřejnosti, že nedokázala včas zasáhnout. Tento incident jasně ukázal, jak moc je klid na hranici mezi KLDR a Jižní Koreou křehký.
