Lidé by měli do starobního důchodu odcházet až v 68 letech. I s tím počítá dlouho očekávaná reforma v režii ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Stát by takovým krokem získal peníze, které už teď na vyplácení penzí chybí. Opozice tvrdí, že s ní ministr o změnách nejedná. Podle ekonomů je krok nepopulární, ale potřebný.
Právě vyšší věk odchodu do penze, menší důchody ve srovnání s průměrnou mzdou nebo vyšší daně. To vše může být součástí důchodové reformy. „Chci udělat kroky, které povedou k udržitelnosti systému. Nechci potvrzovat to číslo 68 let, jen chci, aby hranice odpovídala stavu společnosti z hlediska délky dožití, jak dlouho a jak tvrdě člověk pracoval,“ popsal Jurečka.
Podle stínového ministra práce Aleše Juchelky (hnutí ANO) šéf resortu Jurečka s opozicí reformu nekonzultuje. „Pozdější odchod do důchodu by se měl řešit komplexněji, než tak, jak to vypustí pan ministr, že to bude pro některé profese,“ řekl Juchelka.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Konec energetické krize? Měli jsme jen štěstí na počasí, říká Janeček. Čechy ale pochválil
Ze zprávy Národní rozpočtové rady vyplývá, že zatímco teď dává stát do důchodů kolem devíti procent HDP, v polovině století to už vzroste na 12 procent. Výdaje na penze by byly vyšší než příjmy z důchodového pojištění, a to o více než 250 miliard korun.
Že je dosavadní systém dlouhodobě neudržitelný si myslí i nově zvolený prezident Petr Pavel. „Viděli jsme, že na tento rok si vláda musela půjčit asi 80 miliard, a to je situace, která by byla do budoucna neúnosná,“ uvedl Pavel.
Podle ekonoma Vladimíra Pikory ale vláda zaspala. „To jsou nepopulární kroky, a proto si myslím, že se politici neshodnou na finální verzi. Vláda s tou reformou přichází pozdě,“ sdělil Pikora. S takovým tvrzením ale nesouhlasí místopředseda ODS Jan Skopeček. „Vláda musela zápolit s jinými výzvami, jako je válka na Ukrajině nebo energetická krize. V tomto směru bych ji bránil,“ řekl Skopeček. „Vláda se musí v roce 2024 vyjádřit. Buď nechat strop na 65 letech, nebo ho posunout výše,“ myslí si ekonom Filip Pertold.
Podle nejčerstvějších dat Českého statistického úřadu a České správy sociálního zabezpečení pobírá starobní důchod přes 2,3 milionu lidí. V roce 2060 by ale tento počet mohl vzrůst dokonce až o třetinu. Stát by se tak staral o více než 3,1 milionu důchodců.
„Nelíbí se mi to, ale věřím, že se to ještě několikrát změní,“ řekl jeden z dotazovaných v anketě CNN Prima NEWS. „Toho já se naštěstí nedožiju,“ dodal další dotazovaný. Konkrétní parametry reformy zveřejní ministr práce Marian Jurečka během března.