Sloučení nižších sazeb daní má za cíl zpřehlednit situaci. V pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS to uvedl člen sněmovního rozpočtového výboru Michael Kohajda (za KDU-ČSL). Jeho kolega Jan Hrnčíř (SPD) plánovaný krok označil za šarádu s jiným cílem.
„Během koronavirové pandemie, a i před ní s vládou hnutí ANO, nastalo mnoho zmatků. Situace kolem sazeb daní, například u piva, nedávala smysl. Nyní chceme udělat pořádek v sazbách a zpřehlednit je. Že bychom z toho měli další příjmy, je věc sekundární. Za lidovce ale nepřipustíme, aby základní potraviny, léky a další kvůli změně sazby zdražily,“ vysvětloval Kohajda.
Vláda se prý shoduje na základní sazbě 21 procent a jedné snížené. „Osobně si myslím, že je nutné se podívat, zda-li se snížení sazby promítne i konečným spotřebitelům a nezůstane v maržích obchodníků. Mimo tuto debatu by měla proběhnout další, a to taková, zda nemáme zůstat u 10procentní sazby,“ pronesl.
Podle něj by v případě existence sazeb 21 a 10 procent bylo dosaženo zlevnění léků, základních potravin a dalších nezbytných položek. S touto variantou by souhlasil i Hrnčíř. „Pokud by se zrušila 15procentní sazba a zůstala jen 21 a 10procentní, tak si to dokážu představit,“ konstatoval
Vládní návrh s nižší sazbou 13 nebo 14 procent se však poslanci SPD nelíbí. „Kvůli tomu by položky z 10procentní sazby zdražily,“ má jasno. „Celá šaráda se slučováním mi ale přijde jako kouřová clona, aby se značná část položek přeřadila do větší sazby, a vytáhlo se tak z peněženek občanů více. Pokud by vznikla 14procentní sazba, tak by se jednalo o nejvyšší nejnižší sazbu v EU,“ dodal.
