Do Prahy přicestují dva luskouni. Patří mezi nejobchodovanější živočichy světa

„Luskouní pár, který máme pro naší zoologickou zahradu přislíbený od partnerského města Tchaj-pej, se už pomalu připravuje na cestu do Prahy,“ uvedl na svém facebooku Hřib. Doplnil, že v Evropě zatím chová luskouny jediná zoo.

V Praze tak bude podle pražského primátora k vidění samička Run Hou Tang a sameček Gun Bao. Pražané by ale podle Hřiba mohli savcům s šupinami vymyslet přezdívky. „Luskouní pár už sice jména má, ale bylo by skvělé, kdybychom novému páru společně mohli dát alespoň nějaké hezké české přezdívky. Hlasovat budeme už brzy na Portálu Pražana," uvedl na sociálních sítích.

Dovoz luskounů krátkoocasých z Tchaj-peje zkomplikovala podle ředitele pražské zoologické zahrady Miroslava Bobka pandemie covidu, podle dřívějších plánů měla dvojice luskounů v Česku být už v zimních měsících. Převoz z Tchaj-wanu do Česka podle ředitele Bobka ovlivnilo rovněž to, že samice Run Hou Tang má nyní potomka, kterého v zoo v Tchaj-peji odchová. Mládě do Prahy cestovat nebude, jak dnes ředitel zoo v pražské Troji informoval.

„Luskouni jsou nejvíce nelegálně obchodovanými savci světa. Proto se také dlouhodobě angažujeme v jejich ochraně: v Kamerunu zejména osvětou a vzděláváním místních obyvatel a v Laosu a v Indonésii financováním výstavby záchranných stanic. Pochopitelně jsme si také celá léta přáli získat je do naší zoo, abyste je u nás mohli vidět, obdivovat je – a třeba také pomoci s jejich ochranou. Už brzo se dočkáme,“ napsal Bobek na svou sociální síť.

Pytláci mu chytili matku, málem zemřel: Luskoun jako nejobchodovanější živočich světa

Svět zvířat

Luskouni jsou hmyzožraví savci, velmi výjimeční svými šupinami, které mají na těle poskládány tak, že připomínají šišky. Na své šupiny doplácejí, protože se hojně využívají v tradiční asijské medicíně. Žijí na zemi přes 65 milionů let a až člověk je svým sobectvím dohnal na hranici vyhynutí. Proti tomu se snaží bojovat i Češka Hanka Böhme se speciálně vycvičenými psy plemene Malinois, Hanka jim ale neřekne jinak než Maliny. Založila tak projekt Malina pro slona, její psi ale už dávno nezachraňují před pytláky „jen slony“, ale například i zmíněné luskouny a sama trenérka říká, že ti právě potřebují záchranu nejvíce.

Už z našich předešlých článků víte, že luskoun je šupinatý savec, který se živí mravenci a termity. Nyní je tento druh na pokraji vyhynutí a patří mezi nejčastěji pašovaná zvířata. Nejvíce se s luskouny obchoduje v Číně, Malajsii, Hongkongu a ve Vietnamu. Mezinárodní svaz ochrany přírody (International Union for Conservation of Nature - IUCN) řadí mezi ohrožené druhy všech osm asijských a afrických druhů luskounů. Za posledních deset let bylo odhadem uloveno přes milion jedinců tohoto druhu. Důvodem je to, že příslušníci některých tradičních asijských a afrických kultur připisují šupinám luskounů léčivé účinky. Šupiny mají pomáhat například s kožními problémy, s artritidou i astmatem. Tito savci vzhledem připomínající šišku se ale loví i kvůli masu. Někteří Asiaté ho považují za luxusní delikatesu a symbol bohatství a vyššího společenského postavení.

Pražská zoologická zahrada spolu se zoo v Olomouci a Ostravě patří mezi hlavní partnery programu Trenggiling Conservation Program (TCP). Ten má mimo jiné za cíl snížit ilegální obchod s luskouny ostrovními prostřednictvím edukace obyvatel Sumatry a vybudovat záchranné a rehabilitační centrum pro luskouny. Program na záchranu luskounů zaštiťuje indonéská nadace PASAL Foundation, kterou v roce 2017 založili čeští ochránci přírody. A jedním z projektů, který pomáhá zachraňovat luskouny a další zvířata v Africe je Malina pro slona, díky kterému čeští speciálně vycvičení psi vyhledáají pašeráky a pytláky. Umí odhalit kořist, ale například i zbraně a jsou pro africké pytláky velkým postrachem.