Dočkáme se po karanténě kvůli COVID-19 babyboomu? Minulost lidstva podle odborníků mnohé napovídá
Dočkáme se babyboomu po karanténě? Zdroj: Pixabay
Lidé mají rádi mýty a s tím souvisí vznikající zvěsti o tom, že karanténa kvůli koronaviru bude mít pozitivní vliv na zvýšení porodnosti. Pochopitelně, že jistotu budeme mít až devět měsíců po karanténě, ale podíváme-li se do historie, nalezneme podobné případy, ze kterých lze usuzovat, jak bude situace koncem roku vyhlížet.
Snad nejznámější úvahy na toto téma jsou spojeny s výpadky proudu, tedy blackouty, v USA v roce 1965 a v roce 1977. Média tehdy lákala čtenáře na titulky o dětech, které byly zplozeny za tmy, kdy rodiče nebo páry uvázly doma, nebo třeba ve výtahu mrakodrapu.
Profesor Alfredo Burlando z oregonské univerzity se v loňském roce na tento problém zaměřil, neboť v Kalifornii loni v říjnu došlo kvůli požárům k preventivnímu vypínání elektřiny. A dotklo se to více než dvou milionů lidí. Média pochopitelně znovu psala, že to bude mít za následek babyboom. Alfredo Burlando ale zjistil, že „jde v zásadě o mýtus. „Existuje jen velmi málo důkazů o tom, že krátké jednodenní výpadky proudu způsobily narození dětí,“ popisuje vědec.
Ovšem jeho studie pro současnou situaci dává naději, neboť zkoumal delší výpadek proudu v Tanzánii, kde k výpadku elektřiny došlo v roce 2008 a který trval celý měsíc. Po něm skutečně došlo k větší porodnosti, a to o dvacet procent.
Katastrofy rození dětí nesvědčí
A co babyboom a pandemie koronaviru? Epidemiolog Jaimie Meier z Yaleovy univerzity je v tomto ohledu skeptický: „Epidemiologická data z jiných období stresu a karantény včetně hladomorů, zemětřesení, vln veder a nakažlivých ohnisek, jako je ebola a chřipka, naznačují, že během událostí s vysokou úmrtností v celé komunitě dojde ve skutečnosti o devět měsíců později k poklesu narození dětí.“ K tomu dodává, že teprve až po deseti nebo jedenácti měsících, kdy epidemie odezní, se začne porodnost vracet do normálu.
Web Cosmopolitan dává za příklad mnohá období, kdy dochází k poklesu porodnosti, a uvádí: „Katastrofy jakéhokoli druhu včetně zemětřesení v Tokiu v roce 1923 nebo teroristického útoku v New Yorku v roce 2001 představovaly dva největší poklesy porodnosti jaké pamatujeme po pandemii chřipky v roce 1918.“
Zdá se totiž, že pravidlo 10 až 11 měsíců platí pro všechny katastrofy - včetně hurikánů, které způsobí zmatek v mnohem kratším časovém rámci. V období koronaviru by se ženy navíc měly mít na pozoru, neboť vysoká horečka v prvních třech měsících těhotenství může mít zásadní vliv na vznik vrozených vad u dítěte.
