Dojemný příběh americké vlajky od Jičína. Ručně šitá památka se po 80 letech vrátila z USA

Americká vlajka z Ostroměře

K výročí 80 let od konce druhé světové války nepatří jen zmínky o velkých bitvách, ale i dojemný příběh nevšední vlajky s hvězdami a pruhy. Americkým vojákům ji v květnu 1945 z vděčnosti ručně ušily ženy z Ostroměře, po desetiletí pak ležela za oceánem zapomenuta v malém vesnickém muzeu. Aby se teď mohla vrátit do Prahy kvůli připomenutí vítězství nad nacisty, vybrali mezi sebou Američané pět tisíc dolarů na její renovaci.

Těch pár žen z Ostroměře v květnu 1945 ani pořádně nevědělo, jak přesně americká vlajka vypadá. Desátník Cruce Rocky Patire jim to musel nakreslit na ubrousek. Jakmile ale měl svůj výtvor hotový, manželka tehdejšího starosty se spolu s několika kamarádkami podle něj vděčně pustily do díla. Z roztrhaných kusů všemožného šatstva sešily obdélníkový prapor s hvězdami a pruhy, který spěšně Patiremu a několika dalším osvoboditelům předaly.

ČTĚTE TAKÉ: I kdyby Američané osvobodili Prahu, nechali by republiku Sovětům. Kvůli Japonsku, říká historik

Tak před 80 lety začala neobyčejná odysea artefaktu, který na několik desetiletí skončil zapomenutý ve vesnickém muzeu v Hoosick Falls, než se letos v Praze s velkou slávou stal důležitou součástí výročí konce druhé světové války.

„Symbolizuje pro mě propojení osobních příběhů a velkých dějin, které se tu zkřížily v Květnovém povstání 1945,“ říká historik Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu.

Pro všechny pozorné rýpaly raději hned dodává, že i když je na mírně omšelé vlajce pouze 48 hvězdiček, snaživé Češky se v samém závěru válečného běsnění nespletly. O dvě zbývající byla totiž americká zástava doplněna až v roce 1959.

Defekt na cestě od Schörnera

Pro náhodné kolemjdoucí to musela být neuvěřitelná podívaná. Den po osvobození Plzně, 7. května 1945, se z města piva vypravila napříč Čechami americká vojenská kolona, která opatřena bílými vlajkami mířila do Velichovek, k německému polnímu maršálovi Ferdinandu Schörnerovi.

Tzv. Prattova mise měla veliteli Hitlerovy skupiny armád Střed doručit informaci o bezpodmínečné kapitulaci německých ozbrojených sil. Při své cestě projela i Prahou, kde dosud zuřila ostrá fáze povstání proti okupantům, v noci na 8. května dokonce krátce jednala s velitelem zdejších jednotek Wehrmachtu, generálem Rudolfem Toussaintem.

Ke koloně patřily i vozy, ve kterých vedle desátníka Patireho seděli ještě vojíni LeRoy H. Dunkelberger, Sylvester A. Jazskowski a Edward S. Grozozski. A právě jejich automobily zastavil při návratu z Velichovek nedaleko Jičína defekt, uvázli v německých ústupových kolonách, ze kterých muže v amerických uniformách dostali až čeští povstalci z Ostroměře.

Patire a spol. museli právě zde, v rodišti režiséra Karla Zemana, počkat tři dny, než se situace uklidní. A velký zážitek to byl jistě jak pro ně, tak pro místní.

„Můj otec mi vyprávěl, že se v Ostroměři bál, zda se s kamarády bezpečně dostanou skrze válčící zemi ke své jednotce, když po odpojení od ostatních není na první pohled jasné, že jsou Američané,“ prozradil americké stanici News10 Patireho syn Bruce. „České ženy naštěstí problém vyřešily, když vlastníma rukama vyrobily americkou vlajku, kterou pak měli otec a jeho muži viditelně připevněnou k vozu.“

Pět tisíc dolarů od Američanů

Zbloudilí Američané se do Plzně vrátili z Královéhradecka až 12. května. Jejich vlajka se mezi krajany stala na čas populární kuriozitou, po návratu do USA ji k sobě vzal Patire, který ji následně věnoval muzeu ve vesnici Hoosick Falls ve státě New York.

Trvalo desítky let, než si jí tam všiml americký vojenský publicista s českými kořeny Omar Bartos. Povedlo se to přitom vlastně jen náhodou, když po celém kontinentu sháněl jakékoli informace o účastnících někdejší velichovské mise.

Od toho okamžiku scházel už jen krůček k propojení s českými historiky, kteří projevili zájem o zapůjčení vlajky pro oslavy 80. výročí Květnového povstání.

„Věděli jsme, jaký příběh je za vlajkou, která u nás visí. Jen jsme netušili, jak cenná může být i pro lidi v Česku,“ uvedla pro News10 ředitelka zmíněného muzea Joyce Brewerová. „Není to jen náš příběh. Ta vlajka je během výročí konce druhé světové války přesně tam, kde být má.“

Dočasný návrat ostroměřské zástavy nemohl proběhnout ze dne na den, pomáhal s ním třeba i úřad vojenského přidělence českého velvyslanectví ve Washingtonu. Pro cestu na druhou stranu Atlantiku ji navíc bylo nutné nákladně zrenovovat, k tomu bylo potřeba přes pět tisíc dolarů. Vybralo je samo muzeum, které pro tyto potřeby vypsalo sbírku.

„Pět tisíc dolarů přitom vážně není málo,“ uznává Jakl. „Američané mají naštěstí k historii velký vztah. Bylo to od nich velice šlechetné gesto.“

Vlajka je nyní v žižkovském Armádním muzeu součástí výstavy „1945 Voláme všechny Čechy!“, která návštěvníkům ukazuje i řadu dalších unikátních exponátů pocházejících z konce druhé světové války. Zřejmě za žádným z nich však není tak dlouhé putování přes půl světa.

MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: S vaší politikou by tu byl Hitler dodnes, vmetl Pospíšil Davidovi za kritiku pomoci Ukrajině

Tagy: