Zlomí Rajchlova kauza Oganesjanovi vaz? Advokát Sokol mírní politikova očekávání


Velkým tématem českého mediálního prostoru je nadále kauza kolem Jindřicha Rajchla (PRO), který je údajně aktérem pornografického filmu a má figurovat i na další nahrávce sexuálního charakteru. Poslanec zvolený za SPD tato podezření příliš nekomentuje, oznámil však podání trestního oznámení na tým aktivistů v čele s kontroverzním influencerem Mikem Oganesjanem. Jeho kolega Vojtěch Pšenák podle Rajchla pronásledoval jeho nezletilou dceru. Jaké trestněprávní dopady může kauza mít? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to zhodnotil renomovaný právník a bývalý ministr vnitra Tomáš Sokol.

Jaký trest obecně může hrozit člověku, který by bez souhlasu autorů šířil jejich intimní video nebo screeny takového videa?
Na to nelze zcela komplexně odpovědět. Otázkou je, jak se dotyční k tomu videu dostali. S tím souvisí otázka, jestli je ten záznam autentický. Žijeme v době, kdy umělá inteligence dokáže vyrobit prakticky cokoliv. Samozřejmě také záleží na tom, o koho jde – jedna věc je zveřejnění intimity v případě osoby, která se vůbec žádným způsobem neangažuje ve veřejném prostoru, a věc druhá je uveřejnění takové intimity u osoby, která se ve veřejném prostoru angažuje.

U námi probíraného případu uvažovat v dimenzích trestního práva a trestní odpovědnosti zdaleka nemusí být správným odhadem. Zatím to tak nevypadá. Zveřejnění takovéto intimity může být porušením práva na ochranu osobnosti. Ten, komu bylo zasaženo do soukromí, cti a důstojnosti, se může domáhat toho, aby popisovaný neoprávněný zásah byl odstraněn, případně aby mu byla nahrazena újma. Tady se bavíme o trestu v rovině civilního práva, tedy postihu. Pokud je to video skutečně autentické, tak se domnívám, že to do trestního práva vůbec nezasahuje a o trestném činu nelze moc uvažovat.

Sám jste zmínil, že je otázkou, jak se dotyční k tomu videu dostali. Pokud by se ukázalo, že domácí intimní video, v němž má figurovat Jindřich Rajchl, bylo odcizeno ze soukromého úložiště samotných autorů bez jejich souhlasu, tudíž nebylo nahráno na veřejně přístupné pornografické stránky, co hrozí potenciálním šiřitelům takového videa či jeho rastrovaných screenů?
Kdybychom šli do nejkrajnějších dimenzí, tak § 230 trestního zákoníku postihuje, když to řeknu zjednodušeně, hacknutí něčího počítačového systému (trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněný zásah do počítačového systému nebo nosiče informací). Pokud by se tedy prokázalo, že to někdo opravdu „hacknul“, přišla by trestní odpovědnost za tento samotný akt. V takové chvíli už by nebylo podstatné, jaký obsah ta osoba „hacknula“. To ale ještě neznamená, že ten dotyčný to také zveřejnil.

Dále by se muselo zjišťovat a prokazovat, jak se ti, kteří obsah zveřejnili, k němu vůbec dostali. Ti aktivisté mohou tvrdit, že jim to video někdo poslal přes nějakou úložnu a že to teda holt potom zveřejnili. Pak je otázkou, jak jim někdo bude dokazovat údajný hackerský postup.

Aktivisté, kteří na sociálních sítích zveřejnili screeny ze zmíněného videa, na nichž rozostřují intimní partie, tvrdí, že video kdysi zveřejnil na internetu samotný Rajchl. Kdyby to tak bylo, co by to v praxi znamenalo?
To je další věc. V tomto konkrétním případě se zdá, že minimálně nelze vyloučit, že to video bylo kdysi veřejně přístupné a sdílené samotným autorem. Pak už by samozřejmě o nějakém hacknutí či neoprávněném vniknutí do počítačového systému pochopitelně nešlo uvažovat. A rovněž by nešlo uvažovat ani o tom, že by šlo o nějaký deepfake.

Děti jsou prostě tabu

Sám Rajchl okolnosti kolem intimních videí příliš nekomentuje. Oznámil však, že na aktivisty v čele s Mikem Oganesjanem podá trestní oznámení kvůli tomu, že prý v pátek pronásledovali jeho nezletilou dceru před domem. Oganesjan a spol. toto tvrzení odmítají. S dívkou prý chtěli natočit reportáž, protože ji považovali za náhodnou kolemjdoucí. Lze něco takového označit jako trestný čin nebezpečného pronásledování, jak tvrdí Rajchl?
To asi určitě ne.

Jestli to chápu správně, pro trestný čin nebezpečného pronásledování je příznačná dlouhodobost.
Ano, musí to být systematické. Ne, že na ulici chodím za někým s mikrofonem. Podotýkám ale, že otázka, jestli věděli, že jde o dítě pana Rajchla, je z mého pohledu nejkritičtější. Děti, byť u jakkoliv obskurních politiků, jsou prostě tabu. Není vůbec myslitelné, aby rodiny byly vtahovány do takových věcí. Ale pokud se budou hájit tím, že si prostě chtěli jenom nahrát názor nějaké kolemjdoucí osoby… Nevím ani, kolik té dívce je.

Šestnáct let.
Pokud to pronásledování spočívalo v tom, že jí cpali mikrofon před pusu nebo ji natáčeli, tak by to snad v krajním případě mohl být nějaký přestupek. Podotýkám, že pořizování obrazového záznamu takové osoby bez jejího souhlasu je podle občanského zákoníku porušením práva na ochranu osobnosti. To znamená, že ona by se mohla domáhat například omluvy, na finanční odškodnění by to asi nebylo a určitě to není trestný čin.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pekarová o „prohřešku“ se dvěma svetry. Za mě skvělé. Nejde o korupci ani ponižující kauzu