Předsedkyni krajně pravicového Národního shromáždění Marine Le Penová v posledních dnech roste popularita. Pomáhá jí i její podpora dopisu vysloužilých generálů, kteří varují před islamismem. Zdroj: AP
Otevřený dopis z řad vysloužilých generálů je pro současnou Francii stále silným tématem. S názorem bývalých armádních špiček, že je třeba zatočit s islamismem, souzní většina Francouzů a zvedá se tak vlna proti prezidentu Macronovi. Tu se aktuálně daří ve svůj prospěch využít jeho soupeřka z minulých prezidentských voleb Marine Le Penová. Její popularita nyní strmě roste.
Nedávný otevřený dopis, který Macronovi zaslaly vysloužilé armádní špičky, již podpořilo svým podpisem dohromady více než 24 tisíc současných či bývalých vojáků, včetně téměř 50 generálů ve výslužbě.
Ve Francii se následně začalo hovořit o hrozbě možného vojenského převratu, a to i proto, že dopis byl Macronovi adresován přesně 60 let od neúspěšného armádního puče vůči tehdejšímu francouzskému prezidentovi Charlesi de Gaulleovi. Tehdy byli generálové nespokojení s rozhodnutím hlavy státu uznat nezávislost Alžírska na Francii.
Nyní generálové a další vojáci v aktivní službě či ve výslužbě požadují po prezidentovi, aby francouzský národ bránil před „islamismem a hordami z předměstí“. Hlavní představitelé odporu z řad armády vůči Macronovi, generálové Antoine Martinez a Christian Piquemal, tvrdí, že Francie je „na pokraji kolapsu kvůli imigraci a kriminalitě“, ale zároveň i kvůli „islamismu a jeho podpoře z řad levice“.
Průzkum: Téměř polovina Francouzů chce armádu
Na druhou stranu prvně jmenovaný generál ubezpečuje, že po vojenském převratu netouží. „Nevoláme po puči, fungujeme na základě demokracie a jejích pravidel,“ prohlásil generál Martinez ve vysílání francouzské televize BFMTV.
Dopis vyvolal velkou odezvu i u běžných Francouzů. Podle průzkumu Harris Interactive se zněním dopisu souhlasí 58 % Francouzů. Generálská výzva proti islámu navíc přišla krátce před 1. květnem, kdy ve Francii probíhají tradiční demonstrace. Na ně tentokrát vyšly desetitisíce lidí, kteří dávali najevo nespokojení s Macronem a jeho administrativou.
Aby toho nebylo málo, téměř polovina oslovených Francouzů, konkrétně 49 %, by podle průzkumu souhlasila, kdyby se moci ujala armáda, aby „zajistila pořádek a bezpečnost“.
Macron mluví o Napoleonovi, Le Penová sbírá body
Ve středu si Francie připomněla 200 let od úmrtí císaře a dobyvatele Napoleona Bonaparteho. Macron k tomu vystoupil s projevem, přičemž někteří Francouzi předpokládali, že bude hovořit i o dopise z řad vysloužilých generálů. Macron však tuto příležitost nevyužil a mluvil pouze o Napoleonovi a jeho jak světlých, tak stinných stránkách, které určily vývoj Francie.
Oproti tomu Macronova bývalá a velmi pravděpodobně i budoucí hlavní soupeřka v prezidentských volbách Marine Le Penová z krajně pravicového Národního shromáždění zareagovala jinak. Výzvu generálů podpořila, což jí podle politických pozorovatelů u Francouzů velmi pomůže. Její popularita navíc rostla již před zveřejněním dopisu.
Volební déjà vu
Le Penová proti Macronovi v prezidentských volbách stanula již v roce 2017. Tehdy ji nynější hlava státu předběhla doslova o parník, když ve druhém kole získala přes 66 % hlasů oproti jejím necelým 34 %.
Macron sice dosud neoznámil, zda bude v roce 2022 kandidovat, ale předpokládá se, že tak učiní. Současné průzkumy pak oběma kandidátům předpovídají v prvním kole téměř stejné výsledky, které se pohybují mezi 20 až 30 %. Je tak téměř jisté, že v případě Macronovy kandidatury by se měli znovu potkat ve druhém kole volby, přičemž podle politologů a komentátorů je velmi reálná šance, že tentokrát se bude radovat Le Penová, která se ve Francii stala symbolem odporu vůči Macronovi.
Je ovšem otázka, zda by jí svůj hlas dali i příznivci levice, kteří sice brojí proti současnému prezidentovi, ale volit proti němu právě lídryni krajní pravice Le Penovou může být pro řadu z nich nepřekonatelnou překážkou.
Většina z nich se shromažďuje okolo Jeana-Luca Mélenchona, který v roce 2017 rovněž kandidoval a poměrně překvapil, když v prvním kole skončil na čtvrtém místě se ziskem téměř 20 % hlasů. Do druhého kola následně nepodpořil ani jednoho ze zbývajících kandidátů, pouze svým příznivcům vzkázal, aby určitě „neudělali strašlivou chybu volbou Marine Le Penové“.
