reklama

Dopravní zácpy jsou dnešním morem lidstva. Pomoci předejít jim můžete i vy sami

Ne každý řidič je schopný harmonické jízdy v souladu s okolním provozem. Každý narušitel může vytvořit problém.
Foto: Foto: Ford

Dopravní zácpy na silnicích stojí lidstvo spoustu času, přispívají ke znečištění ovzduší a v neposlední řadě vyjdou draho. Ve spoustě případů se přitom dá jejich vzniku předejít. Stačí trochu přemýšlet.

reklama

Čas od času bývají k vidění různé statistiky, kolik času tráví průměrně člověk v životě spánkem, jídlem, nicneděláním či dalšími aktivitami. Díky překotné motorizaci se už dlouhá léta objevují také údaje upřesňující, o kolik hodin života člověka připraví nečinné stání v dopravní zácpě.

Tři roky starý průzkum například uvádí, že obyvatel Prahy ročně v koloně prostojí 24,5 hodiny, ti z Českých Budějovic 21,9 hodiny, Brňák 20,8 hodiny. Proti řidičům z Thajska (61 hodin), Ruska či USA (oba 42) je to sice výrazně méně, to ale neznamená, že bychom měli čísla nechávat nečinně růst.

Jak zácpy vznikají?

Prvořadé je uvědomit si, co zácpy vlastně zapříčiňuje. Mohou to být probíhající opravy na silnicích, nehody, různá zúžení, semafory či snížená povolená rychlost a čím dál častěji také různé samoúčelné obstrukce, které se v posledních letech objevují zejména ve městech. Nejčastější příčinou jsou sami řidiči a jejich nesprávný styl jízdy.

Už v roce 2008 proběhl experiment, ve kterém měli řidiči za úkol jezdit v kruhu, držet se auta před sebou a udržovat si stabilní rychlost. Během experimentu však rychlost jednotlivých aut kolísala, a tak auta musela zpomalovat nebo dokonce zastavovat –⁠ prostě přesně tak, jak to funguje v silniční praxi. V důsledku nestabilní rychlosti tedy začaly bezdůvodně vznikat zácpy.

Vědci přirovnávají zácpy k hustotě částic v kapalinách a pevných látkách. Jedoucí auta jsou jako volné částice v kapalině, které se však mohou přeměnit na pevnou látku. Když je provoz hustší, stejně jako u hustých částic se pohyb zastaví.

Na silnici to potom vypadá tak, že pokud stojíte v koloně, která se konečně pohne, snažíte se (zbytečně aktivně) dojet vozidlo před vámi, následně zase zabrzdíte, zpomalíte auta za sebou a kolona se prodlužuje. A tak pořád dokola.

Nezdravé sebevědomí

Není to však pouze styl jízdy, který je příčinou bezdůvodných dopravních zácp, ale i samotný řidič, resp. jeho charakter. Podle průzkumu si totiž 80 až 90 řidičů myslí, že jezdí lépe než průměrný řidič, což je samozřejmě nemožné. Kromě toho se často zapomíná, že i ostatní řidiči jsou jen lidé a chováme se k nim diametrálně jinak, než by tomu bylo při přímém kontaktu tváří v tvář. Asi jako v internetové diskusi.

Důsledkem tohoto nesprávného posuzování jsou řidiči, kteří se lepí na před nimi jedoucí auto, neustále se přeřazují z jednoho pruhu do druhého a přímo tím přispívají ke vzniku zácpy.

Jízda v bloku

Dobrý řidič by měl vnímat auta před sebou i za sebou a vytvořit si kolem sebe pomyslný nárazník, tedy rozumný odstup od auta před ním i za ním. V takovém případě, pokud auto před ním zabrzdí, má dobrý řidič dost prostoru na zpomalení a dává prostor i autům za ním, které nemusí hned zastavit.

Základem je tedy jezdit plynuleji a vytvářet si včas prostorové rezervy. Příklad bychom si také mohli brát ze zemí jako Belgie a Nizozemsko, kde se v dopravní špičce využívá metoda nazývaná „jízda v bloku“. Podle této metody jede kolona aut stálou rychlostí tak, aby všichni udanému tempu stačili. Tuto metodu používá i tamní policie, která přiměřeně rychlou jízdou ve skupinách zajišťuje plynulý provoz.

Pomohou autonomní auta?

Novou výzvou pro celou problematiku je bezesporu využívání nezávislých samořídících aut. Ta budou mezi sebou navzájem „komunikovat“, a proto se očekává, že by mohla riziko vzniku kolon výrazně snížit. Jsou ale i jiná, i když spíš jen podpůrná řešení.

Vědci se na zrychlení dopravy snaží využívat algoritmy inspirované přírodou. Příkladem je studie, kterou aplikovali na řízení provozu principy chování mravenců. V USA je použili k  synchronizaci všech semaforů v Los Angeles. Výsledkem optimalizace je zrychlení dopravy o 14 procent. Kéž by někoho něco takového napadlo v Praze či v Brně... Mimochodem, vzpomínáte si ještě na jednoduché číselné návěsti před křižovatkami na hlavních tazích? Když jste dodrželi signalizovanou rychlost, byla záruka, že další semafor projedete na zelenou. Dnes je sice signalizační infrastruktura o hodně „chytřejší“, ale na plynulosti provozu se to projevuje spíš negativně. Nebo vám přijde normální jet na páteřní městské tepně od červené k červené?

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

reklama
Druhý nejvyšší večerní nárůst nakažených od začátku pandemie. Obětí přibývá sto za den
Opozice: Čekat na nového ministra do úterý je nezodpovědné. Vláda musí jednat
reklama
reklama
Babiš: Prymula musí rezignovat, nebo ho odvolám. Je to absolutní katastrofa

Roman Prymula

Domácí zpravodajství

Pokud Zeman neodvolá Prymulu, Hamáček hrozí odchodem z vlády. Je to neomluvitelné
Klaus: Vláda prokázala neschopnost řešit krizi. Prymula se ministrem nikdy neměl stát
Probošt kapituly: Prymula neměl kam projít, jako restaurace slouží celý objekt
Restaurace, kde měli jednat Prymula s Faltýnkem, neotevřela. Prohlédněte si interiér
Další články
reklama
reklama