reklama

Dopravní zácpy jsou dnešním morem lidstva. Pomoci předejít jim můžete i vy sami

Dopravní zácpy na silnicích stojí lidstvo spoustu času, přispívají ke znečištění ovzduší a v neposlední řadě vyjdou draho. Ve spoustě případů se přitom dá jejich vzniku předejít. Stačí trochu přemýšlet.

reklama

Čas od času bývají k vidění různé statistiky, kolik času tráví průměrně člověk v životě spánkem, jídlem, nicneděláním či dalšími aktivitami. Díky překotné motorizaci se už dlouhá léta objevují také údaje upřesňující, o kolik hodin života člověka připraví nečinné stání v dopravní zácpě.

Tři roky starý průzkum například uvádí, že obyvatel Prahy ročně v koloně prostojí 24,5 hodiny, ti z Českých Budějovic 21,9 hodiny, Brňák 20,8 hodiny. Proti řidičům z Thajska (61 hodin), Ruska či USA (oba 42) je to sice výrazně méně, to ale neznamená, že bychom měli čísla nechávat nečinně růst.

Jak zácpy vznikají?

Prvořadé je uvědomit si, co zácpy vlastně zapříčiňuje. Mohou to být probíhající opravy na silnicích, nehody, různá zúžení, semafory či snížená povolená rychlost a čím dál častěji také různé samoúčelné obstrukce, které se v posledních letech objevují zejména ve městech. Nejčastější příčinou jsou sami řidiči a jejich nesprávný styl jízdy.

Už v roce 2008 proběhl experiment, ve kterém měli řidiči za úkol jezdit v kruhu, držet se auta před sebou a udržovat si stabilní rychlost. Během experimentu však rychlost jednotlivých aut kolísala, a tak auta musela zpomalovat nebo dokonce zastavovat –⁠ prostě přesně tak, jak to funguje v silniční praxi. V důsledku nestabilní rychlosti tedy začaly bezdůvodně vznikat zácpy.

Vědci přirovnávají zácpy k hustotě částic v kapalinách a pevných látkách. Jedoucí auta jsou jako volné částice v kapalině, které se však mohou přeměnit na pevnou látku. Když je provoz hustší, stejně jako u hustých částic se pohyb zastaví.

Na silnici to potom vypadá tak, že pokud stojíte v koloně, která se konečně pohne, snažíte se (zbytečně aktivně) dojet vozidlo před vámi, následně zase zabrzdíte, zpomalíte auta za sebou a kolona se prodlužuje. A tak pořád dokola.

Nezdravé sebevědomí

Není to však pouze styl jízdy, který je příčinou bezdůvodných dopravních zácp, ale i samotný řidič, resp. jeho charakter. Podle průzkumu si totiž 80 až 90 řidičů myslí, že jezdí lépe než průměrný řidič, což je samozřejmě nemožné. Kromě toho se často zapomíná, že i ostatní řidiči jsou jen lidé a chováme se k nim diametrálně jinak, než by tomu bylo při přímém kontaktu tváří v tvář. Asi jako v internetové diskusi.

Důsledkem tohoto nesprávného posuzování jsou řidiči, kteří se lepí na před nimi jedoucí auto, neustále se přeřazují z jednoho pruhu do druhého a přímo tím přispívají ke vzniku zácpy.

Jízda v bloku

Dobrý řidič by měl vnímat auta před sebou i za sebou a vytvořit si kolem sebe pomyslný nárazník, tedy rozumný odstup od auta před ním i za ním. V takovém případě, pokud auto před ním zabrzdí, má dobrý řidič dost prostoru na zpomalení a dává prostor i autům za ním, které nemusí hned zastavit.

Základem je tedy jezdit plynuleji a vytvářet si včas prostorové rezervy. Příklad bychom si také mohli brát ze zemí jako Belgie a Nizozemsko, kde se v dopravní špičce využívá metoda nazývaná „jízda v bloku“. Podle této metody jede kolona aut stálou rychlostí tak, aby všichni udanému tempu stačili. Tuto metodu používá i tamní policie, která přiměřeně rychlou jízdou ve skupinách zajišťuje plynulý provoz.

Pomohou autonomní auta?

Novou výzvou pro celou problematiku je bezesporu využívání nezávislých samořídících aut. Ta budou mezi sebou navzájem „komunikovat“, a proto se očekává, že by mohla riziko vzniku kolon výrazně snížit. Jsou ale i jiná, i když spíš jen podpůrná řešení.

Vědci se na zrychlení dopravy snaží využívat algoritmy inspirované přírodou. Příkladem je studie, kterou aplikovali na řízení provozu principy chování mravenců. V USA je použili k  synchronizaci všech semaforů v Los Angeles. Výsledkem optimalizace je zrychlení dopravy o 14 procent. Kéž by někoho něco takového napadlo v Praze či v Brně... Mimochodem, vzpomínáte si ještě na jednoduché číselné návěsti před křižovatkami na hlavních tazích? Když jste dodrželi signalizovanou rychlost, byla záruka, že další semafor projedete na zelenou. Dnes je sice signalizační infrastruktura o hodně „chytřejší“, ale na plynulosti provozu se to projevuje spíš negativně. Nebo vám přijde normální jet na páteřní městské tepně od červené k červené?

Tagy:

Hlavní zprávy

Účinnost vakcín rychle slábne. Posilovací dávka ale rapidně zvyšuje ochranu, i u omikronu
Koronavirus

Účinnost vakcín rychle slábne. Posilovací dávka ale rapidně zvyšuje ochranu, i u omikronu

Varianta omikron v posledních dnech v Česku přebírá vládu. Z britské studie UK Health Security Agency vyplývá, že účinnost očkovacích látek proti symptomatickému průběhu nemoci je u varianty omikron výrazně nižší než u varianty delta. Ochrana navíc rychle slábne. Vakcíny ale dál spolehlivě chrání člověka před tím, že skončí s těžkým průběhem v nemocnici. V případě přeočkovaní klesá riziko hospitalizace až o 90 %.

Vydají poslanci Babiše policii kvůli Čapímu hnízdu? Sněmovní výbor projedná její žádost

Sněmovní mandátový a imunitní výbor bude v úterý pokračovat v projednávání žádosti o vydání bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání v případu Čapí hnízdo. Posuzovat má i žádost o vydání někdejšího pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS) v kauze opencard. Je možné, že výbor už dá doporučení sněmovnímu plénu, jak by mělo o žádostech rozhodnout.

Expert: Žalob ve sportu kvůli covidu může přibývat. U Djokoviče selhali organizátoři

Expert na sportovní právo Jan Šťovíček se v pořadu 360° na CNN Prima NEWS rozpovídal o sporu srbského tenisty Novaka Djokoviče s australskou vládou. Světová jednička nakonec nemohla nastoupit na Australian Open a pokusit se tak přidat 21. grandslamové vítězství. Předmětem sporu mezi Djokovičem a australskou vládou je fakt, že sportovec není očkován proti covidu.

Záhadná nemoc postihuje mladé lidi v Kanadě. Experti netuší, co vážné potíže způsobuje

Kanadu znepokojuje záhadná nemoc, která postihuje především mladé lidi. Jde o neurologickou chorobu, která se projevuje nespavostí, halucinacemi nebo problémy s myšlením. Oficiální počet nemocných je 48, podle zdrojů webu The Guardian jich ale může být až 150. Experti se přou, co nemoc způsobuje. Podle některých informací se však úřady chystají oznámit, že za vším stála špatná diagnostika.

reklama

Domácí zpravodajství

Farský je vlastizrádce. Jeho stáž v USA je protistátní činnost, zdůrazňuje Okamura

Předseda SPD Tomio Okamura se znovu ostře pustil do poslance Jana Farského (STAN) za jeho osmiměsíční stáž na americké univerzitě v Oregonu. Podle něj politik svým odjezdem, o kterém věděl již před loňskými říjnovými volbami, podvedl voliče. Vzhledem k tomu, co bude Farský v USA studovat, Okamura neváhal v souvislosti s ním použít pojem „vlastizrádce“.

Počet křesťanů klesá, raduje se Pirát. Církev má podle něj špatný vliv na společnost

Počet křesťanů hlásících se ke katolické církvi se za posledních deset let snížil o 340 tisíc, vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. V pondělí v podvečer na to upozornil pražský pirátský radní pro bydlení Adam Zábranský s tím, že to není špatná zpráva. Katolická církev v Česku pod vedením kardinála Dominika Duky má podle něj na společnost negativní vliv.

reklama