K velmi prapodivnému jevu došlo před biatlonovými závody v Rusku na konci prosince. Podle zjištění deníku Sport Express startovní listina dramaticky prořídla ve chvíli, kdy se biatlonisté a biatlonistky dozvěděli, že na akci zamířili dopingoví komisaři.
„Uprchlíků“ mělo být podle ruského sportovního listu hned 37, a to především z kategorie mužů a juniorek. Znepokojivé množství se odhlásilo z celonárodních biatlonových soutěží, které se konaly ve městech Iževsk a Čajkovskij. Jedná se o tak podezřelou situaci, že se jí hned začala zabývat Ruská antidopingová agentura (RUSADA). Její mluvčí Maria Markovová uvedla: „Hromadné odhlašování sportovců jsme zaznamenali a předali jsme případ vyšetřovacímu oddělení.“
K případu „vyděšených“ sportovců se vyjádřil také prezident Ruského biatlonového svazu Viktor Majgurov. „Řešíme to se zástupci regionů, každý měl své vlastní důvody pro odhlášení. Každopádně odhlášení ze soutěže nezbavuje sportovce povinnosti podrobit se dopingové kontrole. Všichni jsou k dispozici nyní a byli i v Čajkovském a Iževsku.“
Slovo doping je s ruským biatlonem – stejně jako obecně s celým tamním sportovním prostředím – spojováno poměrně často. A nejde pouze o nařčení. Například loni v únoru kvůli pozitivním výsledkům anulovala Mezinárodní biatlonová unie (IBU) výsledky Jevgenije Usťugova a Světlany Slepcovové za celou sezonu 2013–2014. Kvůli tomu také Rusko přišlo o zlatou medaili z mužské štafety na domácích olympijských hrách v Soči.
Právě v tomto období mělo být dopování v ruském biatlonovém rybníčku na vrcholu. Bývalý trenér reprezentace Anatolij Chovancev přišel v minulém roce s třaskavým prohlášením. „Mezi lety 2002 a 2014 jste mohli spočítat čisté biatlonisty na prstech jedné ruky. Vrátit se k ‚normálu‘ není jednoduché, ale v posledních šesti letech se to zlepšilo,“ řekl.
Kvůli dopingovým skandálům přišlo Rusko v roce 2017 o plnohodnotné členství v IBU, čímž ztratilo hlasovací právo a možnost pořádat mezinárodní akce.