Váleční uprchlíci z Ukrajiny dostali štědré podpory a nic je nenutí, aby se zapojili na pracovním trhu. Takový je názor Němců, který vyplývá z nejnovějšího průzkumu společnosti INSA pro nedělník Bild dam Sonntag. A téměř polovina obyvatel je proti tomu, aby Německo dodalo na Ukrajinu střely s plochou dráhou letu, píše Bild.
Zdejší statistický úřad tento týden oznámil, že počet Ukrajinců, kteří jsou v Německu od začátku války, vzrostl ze 138 tisíc lidí (leden 2022) na 1,15 milionu. Němci vládě vyčítají, že běženci z Ukrajiny dostali štědré podpory, které je nenutí, aby si hledali zaměstnání. Téměř polovina dotázaných (49 procent) si podle průzkumu INSA myslí, že uprchlíci dostávají příliš vysoké dávky. Pouze pět procent je přesvědčeno o opaku. Třetina dotázaných (35 procent) považuje ochranu ukrajinských běženců za přiměřenou a 11 procent neumí na dotaz odpovědět.
ČTĚTE TAKÉ: Probuďme se, varuje před válkou německý ministr obrany. Evropa podle něj může být bezbranná
Z průzkumu INSA vyplývá, že 51 procent dotázaných je přesvědčeno o tom, že integrace uprchlíků z Ukrajiny je po dvou letech neúspěšná, opak si myslí 28 procent Němců. Plných 21 procent na dotaz neumělo odpovědět.
Německo, jeden z klíčových podporovatelů Ukrajiny, by mělo letos zdvojnásobit plánovanou vojenskou pomoc ze čtyř na osm miliard eur, tedy v přepočtu z téměř 100 miliard na zhruba 200 miliard korun. Co si ale Němci myslí o dodávkách střel s plochou dráhou letu Taurus?
Ukrajina bez Evropy prohraje. Severoatlantická aliance je v životní krizi, uvádí analýza
Bez vzepětí Evropy a Severoatlantické aliance prohraje Ukrajina válku. Dospěla k tomu analýza britského listu The Times, podle které NATO prochází největší krizí od začátku války. Pravou náladu mezi spojenci měla odkrýt bezpečnostní konference v Německu.
Průzkum zjistil, že se téměř polovina Němců (49 procent) vyslovila proti tomu, aby Německo dodalo na Ukrajinu střely s plochou dráhou letu Taurus. Dalších 16 procent neví a 35 procent je pro.
Většina účastníků průzkumu (56 procent) by uvítala, kdyby Německo usilovněji pracovalo na mírovém řešení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Proti tomu je 29 procent dotázaných a 15 procent respondentů neví. V nových spolkových zemích (míní se tím oblasti, které spadaly pod bývalou NDR) je 69 procent dotázaných pro to, aby se Německo snažilo zprostředkovat mírové řešení konfliktu.
Plných 61 procent respondentů se bojí rozšíření konfliktu na území NATO. Strach nemá 31 procent a osm procent neví. Zajímavostí je, že strach z rozšíření konfliktu je výrazně větší na západě (64 procent) než na východě země (51 procent).
K případnému vstupu Ukrajiny do NATO a Evropské unie vládne mezi dotázanými skepse. Pouze 18 procent dotázaných je pro, aby země vstoupila do obou struktur. Pro vstup do EU je 15 procent a 14 procent pro vstup do NATO. Proti vstupu do Unie i Severoatlantické aliance je 41 procent a 12 procent neví.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajina řeší skandál tajné služby
