Bez vzepětí Evropy a Severoatlantické aliance prohraje Ukrajina válku. Dospěla k tomu analýza britského listu The Times, podle které NATO prochází největší krizí od začátku války. Pravou náladu mezi spojenci měla odkrýt bezpečnostní konference v Německu.
Volodymyr Zelenskyj zoufale prosí spojence o další zbraně. Partneři přikyvují, ale reálně nereagují. Ruská armáda mezitím bombarduje Avdijivku a Ukrajinci jsou nuceni opustit své frontové pozice. Do toho svět zasáhne zpráva, že zemřel ruský opoziční vůdce Alexej Navalnyj. Konec minulého týdne podle listu The Times odkryl, v jaké fázi se reálně nachází konflikt Ukrajiny a Ruska.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hledají se nové cíle ruské armády. Analýza ukázala pět míst, kde se bude fronta hýbat
Ukrajinský prezident o víkendu v Mnichově jednal s partnery o další pomoci pro svou zemi. S tím, jak USA dávají kvůli tlaku republikánů od Kyjeva pozvolna ruce pryč, upírá se pozornost k Evropě. Zelenskyj hledal pochopení u spojenců v době, kdy jeho vojáci na frontě ztráceli strategické město Avdijivku.
„Byla to hořká a zároveň symbolická porážka. Putin, který byl spatřen, jak se veřejně usmívá při Navalného smrti, oslavoval dobytí Avdijivky. Poslal ruským vojákům bouřlivé blahopřání a prohlásil, že konflikt na Ukrajině je bojem nikoli na život, ale na smrt,“ analyzuje situaci list The Times.
NATO je v křeči
Podle něj bude Ukrajina sčítat další prohry, pokud jí partneři z Evropy výrazně nepomohou. Jenže NATO se údajně nachází v největší krizi od začátku své existence. Některé země – v čele s pobaltskými státy – sice bijí na poplach, pro některé evropské mocnosti je ale obrana stále jen vedlejším tématem.
Pouze někteří členové NATO vydávají na obranu doporučená dvě procenta svého hrubého domácího produktu. Velká Británie je jednou z nich, ale Francie, Itálie, Německo a další země stále nejsou schopny přispět ani jedním procentem. Česká republika by měla plnit dvouprocentní závazky směrem k NATO letos poprvé.
Úmrtí ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného, který zemřel v trestanecké kolonii za polárním kruhem, podle listu The Times ukazuje, že Rusko je regulérní brutální diktaturou, která se nezastaví před ničím.
„Putinova nacionalistická militantnost není jen tragédií pro těch několik statečných Rusů, kteří se Kremlu vzepřou, ale je hrozbou pro všechny země, které jsou v hledáčku Ruska, zejména pro pobaltské státy,“ uvádí analýza.
Před možností, že může Rusko brzy zaútočit na další zemi a rozpoutat tím válku s NATO, varovalo už i Německo.
Německá armáda má podle deníku Bild rozpracovaný podrobný scénář možného střetu Severoatlantické aliance s Ruskem. Předpokládá, že konflikt by začal v Pobaltí a na hranicích s Polskem, kde by byly nasazeny desítky tisíc vojáků.
Dokument, ke kterému deník získal přístup, začíná ruskou mobilizací letos v únoru a končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025. Německé ministerstvo obrany scénář odmítlo komentovat, uvedlo ale, že se věnuje analýze různých možností včetně těch, které mohou být krajně nepravděpodobné.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ústup u Avdijivky kryje elitní 3. útočná brigáda
