Při ozbrojených střetech v obci Banjska na severu Kosova v neděli přišli o život čtyři lidé: jeden kosovský policista a tři útočníci. Oznámila to kosovská policie. Kosovské úřady večer oznámily, že po několika hodinách střetů mají pod kontrolou areál kláštera pravoslavní církve, který před tím podle nich obsadilo na 30 ozbrojenců, píše AFP. Kosovští představitelé tvrdí, že útočníci jsou profesionálové podporovaní Srbskem, které to však odmítlo.
Podle kosovského premiéra Albina Kurtiho byli kosovští policisté napadeni kolem třetí hodiny ranní v obci Banjska (albánsky Bajskë) a jeden z nich zemřel. Kosovská policie později uvedla, že při nedělních střetech zemřeli i tři útočníci, aniž by uvedla podrobnosti. Dodala také, že zadržela čtyři muže, kteří měli vybavení pro radiové spojení a zabavila zbraně a munici.
ČTĚTE TAKÉ: Válka skončí brzy. Putin má stejný problém, jakému čelil Hitler, říká ruský politolog
Po poledni se útočníci podle kosovských úřadů schovali v klášteře pravoslavné církve, který policie obklíčila. „Máme opět kontrolu nad oblastí po několika střetech, uvedl večer kosovský ministr vnitra Xhelal Sveçla. Podle agentury EFE také řekl, že se podařilo zadržet šest lidí a po dalších se pátrá.
Rašsko-prizrenská diecéze srbské pravoslavné církve uvedla, že ozbrojenci opustili areál kláštera, píše server Kossev. Podle prohlášení jsou nyní před areálem hlídky kosovské policie a policejní mise Evropské unie EULEX.
Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová připsala útok, který označila za teroristický, srbským zločineckým skupinám. Podobně se vyjádřil i premiér Kurti. Prezidentčin kancléř Blerim Vela napsal na platformě X v této souvislosti o „srbských zelených mužíčcích. Tento termín se vžil pro ruské vojáky v neoznačených uniformách, kteří se v roce 2014 objevili na ukrajinském poloostrově Krym, jenž Moskva následně protiprávně anektovala. Agentura Reuters poznamenala, že Velovo tvrzení nemohla ověřit, srbští činitelé se k incidentu nevyjádřili.
Rvačka v kosovském parlamentu. Poslanec polil premiéra vodou, vzduchem pak létaly pěsti
V kosovském parlamentu ve čtvrtek vypukla rvačka poté, co opoziční poslanec polil premiéra Albina Kurtiho vodou, když hovořil o vládních opatřeních na zmírnění napětí s etnickými Srby na severu země. Informoval o tom list The Guardian. Kosovské opoziční strany kritizovaly Kurtiho politiku na severu, která napjala vztahy s klíčovými západními spojenci.
Útok ostře odsoudil šéf unijní diplomacie Josep Borrell s tím, že viníci musejí být potrestáni. Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že „vyvrátí všechny lži a konspirační teorie“ kosovských představitelů, napsala agentura AFP.
Kosovská policie podle Reuters uvedla, že v neděli časně ráno byla na mostě v obci Banjska umístěna dvě těžká vozidla bez poznávacích značek, která zablokovala vjezd a střílelo se z nich na policejní jednotky, které přijely.
Z krize do krize
Srbský prezident: Žádný politik u nás není populární jako Zeman. Ten se těší na „svou“ ulici
Žádný evropský politik není v Srbsku tak populární jako Miloš Zeman. Při návštěvě české hlavy státu v Bělehradě to řekl srbský prezident Aleksandar Vučič. Zeman prý zaslechl, že až zemře, ponese jedna z bělehradských ulic jeho jméno.
Sever Kosova, na kterém žijí desítky tisíc Srbů, je dějištěm opakovaných nepokojů. Situace se tam prudce vyhrotila v květnu, kdy se kosovské úřady rozhodly jmenovat albánské starosty do čela čtyř okresů obývaných převážně Srby. V následných střetech se srbskými demonstranty bylo zraněno přibližně 90 vojáků mezinárodních sil KFOR. Od té doby se situace stabilizovala, napětí tam ale přetrvává.
Z 1,8 milionu obyvatel Kosova je asi 90 procent etnických Albánců, několik desítek tisíc Srbů žije převážně na severu Kosova. Od války z let 1998 až 1999, která skončila bombardováním Srbska letouny NATO, přecházejí vztahy mezi Prištinou a Bělehradem z krize do krize. Srbsko odmítá uznat nezávislost, kterou jeho bývalá jižní provincie vyhlásila v roce 2008.
Jednání zprostředkovaná Evropskou unií o normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem trvají řadu let a dosud přinesla jen skrovné výsledky. Bělehrad podmiňuje dohodu vytvořením samosprávného územního celku, který budou tvořit většinově srbské okresy v Kosovu. Naopak Priština trvá na tom, že Srbsko musí v rámci všezahrnující dohody nejprve fakticky uznat nezávislost Kosova. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell minulý týden po neúspěšných jednáních lídrů Srbska a Kosova v Bruselu vyjádřil frustraci z Kurtiho neochoty k uzavření dohody.
