V jednu chvíli se starám i o sto ptáčat, popisuje ošetřovatelka ze záchranné stanice

Víte, co dělat, když najdete ptáče? A proč nekrmit labutě a kachny pečivem? V druhém dílu seriálu ŽIVOT VE STÍNU ČLOVĚKA se dozvíte, jak vypadá ptáče, které potřebuje pomoc nebo co může krmení pečivem způsobit. Dotkneme se ale i problému, který trápí všechny záchranné stanice.

„Když najdete zraněného psa, tak ho taky vezmete k veterináři,“ říká Zuzana Pokorná ze Záchranné stanice hl. m. Prahy těm, kteří chtějí získat titul zachránce. Proč tedy lidé mají tendence zachraňovat zvířata neodborně? Následky péče člověka, který nemá zkušenosti a hledá rady na sociálních sítích, mohou být fatální. „Třeba ptáčata se krmí po 15 minutách od rána do večera a někdo si myslí, že jim to stačí čtyřikrát za den,“ popisuje Pokorná. Proto je důležité vše konzultovat se záchrannou stanicí, kde zvířatům rozumí a mají k dispozici své veterináře.

Jedna paní povídala

V jinonické záchranné stanici se setkávají se všemi možnými druhy. „Jsme tu pro lidi i pro zvířata a nerozlišujeme, jestli je to vrabec, kos nebo orel,“ říká Zuzana Pokorná, která se specializuje na ježky. Reaguje na zaručené informace, které kolují zejména po sociálních sítích a dělají ze záchranných stanic pouze „hotely pro vybrané“. To potvrzuje i jejich veterinářka Pavlína Hájková. „Holub nemůže za to, že se narodil jako holub.“

S tím, co se říká, ale přitom není pravdou, se setkávají na vlastní kůži i volně žijící živočichové. Například labutě mají kvůli větám typu „jeden rohlík neuškodí“ vážné zdravotní problémy, protože právě tenhle jeden rohlík jim přinese několik desítek lidí. A tak mají vodní ptáci, místo toho, aby hledali jim přirozenou a výživnou potravu, plné žaludky prázdných kalorií z pečiva. U mladých labutí to může způsobit vývojové vady, kvůli kterým už nikdy nebudou moci létat. Je možné s tím něco dělat? To se dozvíte ve videu.

Tagy: