K VĚCI, Libor Dvořák - 27.3. v 12:30
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom, že by při napadení Lotyšska či Estonska zaútočil i na celou strukturu NATO. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to pronesl publicista a komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák. Připomněl i slova ruského podnikatele Michaila Chodorkovského, že v šéfovi Kremlu „je racionalita i tiché nacionalistické šílenství“. V souvislosti s teroristickým činem v Moskvě uvedl, že mezi ruskými špičkami se dokonce hovoří o obnovení trestu smrti.
Nebezpečí, že Rusko vtrhne na území pobaltských států, není podle publicisty Dvořáka zanedbatelné. Útokem by podle něj šéf Kremlu legitimizoval údajnou záchranu ruské menšiny před genocidou. „Ruská menšina má značné zastoupení v Lotyšsku a Estonsku. V Litvě je situace jiná, podíl Rusů a obecně východních Slovanů je tam menší,“ objasnil novinář.
Pobaltské země jsou ovšem členy NATO. „Na základě znění Severoatlantické smlouvy by tak byla napadena celá aliance, která by musela reagovat. Toho si je Putin vědom,“ konstatoval Dvořák. Připomněl ovšem i slova zakladatele hnutí Otevřené Rusko Michaila Chodorkovského. „Po začátku konfliktu na Ukrajině pronesl, že Putin je na jedné straně člověk velmi racionální, ale na druhé straně v něm dříme tiché nacionalistické šílenství,“ poznamenal novinář v pořadu K věci.
Dvořák zdůraznil, že čtyři Tádžikové, kteří jsou obviněni z teroristického činu na moskevském předměstí Krasnogorsk, pracovali v Rusku jako takzvaní gastarbeiteři. „Tádžikistán je totiž velmi chudá země. Není vyloučeno, že tito pachatelé byli tichými podporovateli Islámského státu. Když se Putin v roce 2015 zapletl do syrské občanské války, mnoho muslimů ze Střední Asie i severního Kavkazu odešlo bojovat za tuto radikální organizaci,“ pronesl.
Výrazným faktorem mohla být podle publicisty i sociální frustrace pracovních přistěhovalců. „Pokud k tomu připočteme ruskou nedůvěru k čemukoli cizímu, tak by mě takové vyústění okolností nepřekvapilo,“ řekl.
Očividné a nezastírané drastické praktiky vůči zadrženým jsou podle Dvořáka demonstrací síly a výstrahou dalším. „V souvislosti s tím, jak se s nimi nakládá, je zajímavé, že ve Státní dumě se již rozběhla diskuze, jak naložit s moratoriem na trest smrti, sdělil Dvořák. Moratorium v Rusku platí od roku 1996 a bylo jednou z podmínek při vstupu země do Rady Evropy. Z ní bylo ale Rusko 16. března 2022 vyloučeno kvůli vpádu na Ukrajinu. „Aby mohl být zaveden a hlavně uplatňován trest smrti, musela by se změnit ústava. Ale jak víme, v Rusku to není absolutně žádný problém,“ podotkl Dvořák.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Islámský stát se stal lacinou franšízou, řekl bezpečnostní expert Milan Mikulecký.
