Vynálezce a podnikatel, jehož jméno slyšel každý. Thomas Alva Edison zemřel před 90 lety. Jako kluk si přitom zvládl postavit chemickou laboratoř ve vlaku a později vyrábět mluvící panenky. Prvním Edisonovým patentem pak bylo zařízení na sčítání hlasů. A jak to bylo ve skutečnosti s vynálezem žárovky?
V mládí si postavil chemickou laboratoř ve vlaku
V roce 1854 se Edisonova rodina přestěhovala z Ohia do Port Huronu ve státě Michigan. Když bylo Thomasi Edisonovi 12 let, začal prodávat cukrovinky a noviny na železnici Grand Trunk Railroad, která vozila cestující do Detroitu a zpět. Edison si v zavazadlovém voze zřídil nejen chemickou laboratoř, ale také postavil tiskařský stroj, díky kterému vydával The Grand Trunk Herald.
První patentovaný vynález? Zařízení na sčítání hlasů
Když si Edison v roce 1869 nechal patentovat svůj elektrografický přístroj na sčítání hlasů, domníval se, že urychlí proces hlasování v amerických zákonodárných sborech. Místo toho, aby zástupci jeden po druhém vykřikovali „ano“, nebo „ne“, mohli by otočit vypínačem a jejich hlasy by se sčítaly elektronicky. Politikům se však tento nápad nelíbil. Zařízení tak zůstalo nevyužito.
Špatný sluch
Jak Edison stárl, začal být na jedno ucho zcela a na druhé částečně hluchý. Příčinou mohlo být prodělání spalniček v dětství. „Nejdříve přišla bolest ucha, pak hluchota a ta se stupňovala, až jsem v divadle slyšel jen tu a tam pár slov,“ napsal Edison. Přesto měl pocit, že mu problémy se sluchem dávají v kariéře výhodu, díky nim se vynálezce mohl snáze soustředit na svou práci bez rušivých zvuků. „Moje hluchota nebyla handicapem, ale pomocí,“ tvrdil vynálezce.
Žárovka
Elektrické žárovky existovaly už od roku 1802, sestrojily je v rozmezí několika let nezávisle na sobě desítky vynálezců. Přesto první žárovky nebyly komerčně životaschopné kvůli úrovni jasu a krátké životnosti. Další překážkou byly drahé součástky. Levnou žárovku s dlouhou životností tak patentoval až 27. ledna 1880 právě Edison. Se svými zaměstnanci pak pracoval na vývoji vypínačů světla, elektroměrů a napájecího systému schopného provozovat celou show.
Tesla versus Edison
Střídavý proud a stejnosměrný proud jsou dva různé způsoby vedení a přenosu elektrické energie. Edisonova zařízení byla závislá na stejnosměrném proudu – střídavý proud považoval za nebezpečný. V tom se ale nikdy neshodl s dalším z velikánů své doby. Nikola Tesla, inženýr a vynálezce, byl 8. června 1884 najat jednou z Edisonových společností a na rozdíl od svého šéfa viděl Tesla ve střídavém proudu potenciál.
Mezi vynálezci nakonec vznikl rozkol a jejich cesty se rozešly. Historici ale tvrdí, že nebyli tak zarytými rivaly, jak se traduje. Edison jednou nabídl Teslovi dočasné pracoviště, když v roce 1895 přišel o svou laboratoř při požáru. A na přednášce pro Americký institut elektroinženýrů se Tesla postaral o to, aby Edisonovi tleskali vestoje. Jejich životní osudy inspirovaly i několik filmových producentů, jedním z nejnovějších počinů je třeba film Tesla s Ethanem Hawkem v hlavní roli.
Edison vyráběl mluvící panenky
Fonograf, který dokázal nahrávat zvuky a přehrávat je, byl jedním z Edisonových největších úspěchů. Jeho experimenty s mluvícími hračkami ale byly mnohem méně úspěšné. Po debutu fonografu začal Edison vyvíjet mluvící panenky s malými fonografy v těle, které přehrávaly známé dětské říkanky a písničky. Kritici si však stěžovali, že nerozumějí tomu, co poměrně drahé hračky říkají, a Edison jich celkem prodal jen 500.
Přísné pracovní pohovory
Edison, nespokojený s některými absolventy vysokých škol, které v průběhu let zaměstnával, vytvořil ve 20. letech 20. století přísný test při pracovním pohovoru. Uchazeči museli odpovědět na desítky otázek týkajících se všeho od italských oper přes astronomii až po prezidentské zajímavosti. Není se čemu divit, že test byl pro uchazeče velmi stresující záležitostí. Jeden z nich později deníku The New York Times řekl, že ho zvládne „jen chodící encyklopedie“.
Poslední výdech ve zkumavce
V Muzeu Henryho Forda v Dearbornu ve státě Michigan se nachází zkumavka, která prý obsahuje poslední výdech Thomase Edisona. Edison byl dlouholetým přítelem Henryho Forda. Podle legendy, když Edison zemřel, jeden z jeho synů zachytil vynálezcův poslední dech do zkumavky, zapečetil ji a poslal tuto hrůznou památku Fordovi. Pravdou je, že to byla jedna z mnoha zkumavek, které se nacházely v ložnici, kde Thomas Edison 18. října 1931 zemřel. Ford dostal předmět jako vzpomínku na vzájemné přátelství.