Egypt staví supermoderní hlavní město pro vyvolené. Káhira skončí na druhé koleji

Egyptskou vládu a zemské elity čeká stěhování. Káhira je totiž příliš přelidněná a přestává plnit funkci hlavního města, proto ve státě vzniká nové. Supermoderní aglomerace má být domovem pro prezidenta, ministry i diplomaty. Nové hlavní město má oplývat luxusem a jen tak někdo si život v něm nebude moci dovolit.

Nové správní hlavní město (NAC) zatím nemá žádný oficiální název, někdy se mu pro zjednodušení říká Nová Káhira. Ta „stará“ je totiž za zenitem. Město je přelidněné, žije v něm 22 milionů lidí a do roku 2050 jich tam bude zřejmě dvakrát tolik.

Úřady ale nezvládají takový počet lidí na tak velkém prostoru kočírovat. Aby mohly svou funkci do jisté míry plnit ambasády, jsou často ulice kolem velvyslanectví uzavřené. Podle katarské Al-Džazíry je tak prakticky nemožné se bez komplikací dostat v Káhiře z bodu A do bodu B.

Žádný z těchto problémů nebude mít v Novém správním hlavním městě místo. Do supermoderní aglomerace, která vzniká 45 kilometrů východně od Káhiry, se přesunou ambasády, parlament, 30 ministerstev i prezidentské sídlo. Domovem se má stát zhruba pro šest a půl milionu lidí, tedy ani zdaleka ne pro všechny ze současného hlavního města. Nová Káhira bude futuristickým místem plným technologických vymožeností, ale také ekologických projektů, zeleně a vody.

Že se do nového hlavního města nepřesune každý ze současné Káhiry, jde ruku v ruce s tím, jak bude v Nové Káhiře relativně draho. Byty už se prodávají nyní. Například apartmán s dvěma ložnicemi vyjde v přepočtu zhruba na milion korun. Což na první pohled není příliš, jenže v Egyptě je hrubý domácí produkt přepočtený na obyvatele „jen“ tři tisíce dolarů (64 tisíc korun). Pro srovnání u Česka figuruje ve stejné statistice číslo 23,5 tisíce dolarů (půl milionu korun).

Hlavní město jako vojenský projekt

Nabízí se otázka, kdo stavbu egyptské supermoderní metropole zaplatí. V součtu má totiž Nové správní hlavní město vyjít zhruba na 40 miliard dolarů (854 miliard korun). Peníze bude shánět nejen vláda, ale i armáda. Společnost, která se stará o výstavbu města, totiž z 51 procent vlastní právě egyptská armáda. Ze 49 procent pak ministerstvo bydlení. Za nitky při stavbě metropole údajně tahá také Čína.

Armáda získala v Egyptě velkou moc zejména po roce 2014, kdy se stal prezidentem země Abd al-Fattáh as-Sísí, který se dostal k prezidentství způsobem, kteří mnozí označují za vojenský převrat.

Armáda tak sice na jedné straně zčásti platí stavbu města, na druhé straně ale bude zásadním způsobem ovlivňovat, kdo bude moci v Novém správním hlavním městě žít. Bytové jednotky si zatím kvapně rezervují hlavně sami vojáci.

Tagy: