Iniciativa obchodního řetězce Penny, který ve svých německých prodejnách zavedl u některých produktů dočasnou ekologickou přirážku, se u komentátorů Lenky Zlámalové a Jana Macháčka nesetkala s pochopením. Nové ceny, jež mají reflektovat náklady spojené se zatížením planety, nejsou podle Macháčka vědecky podložené, jejich zdůvodnění vidí pouze v ideologii. Zlámalová akci označila za bizarní.
Jan Macháček zpochybnil vědecké opodstatnění započítávání ekologických nákladů do cen potravin. Experiment německého řetězce označil za ideologickou propagandu. „Vědci, kteří to údajně navrhli a spočítali náklady, podle mě nejsou žádní vědci, ale ideologové ve službách klimatického a ekologického fanatismu. Jejich doporučení bych bral s rezervou,“ řekl v pořadu Zprávy PLUS na CNN Prima NEWS.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nafta v Česku výrazně zdraží. Prezident Pavel podepsal novelu o spotřební dani
Kriticky se k osvětové kampani staví i Lenka Zlámalová. „Přijde mi to jako úplný bizár. Myslím, že debatou spíše přispíváme kampani Penny Marketu a zvyšujeme povědomí o jeho značce,“ zdůraznila další z pravděpodobných cílů akce.
Téměř dvojnásobné zdražení
Německé prodejny Penny k vybraným devíti položkám připočítaly po dobu jednoho týdne náklady, které mají odrážet dopady výroby zboží na půdu, klima, vodu a zdraví. K částkám dospěli vědci z Technické univerzity v Norimberku a Univerzity v Greifswaldu.
Pro ilustraci, balení vídeňských párků bude stát 6,01 eura (144,40 Kč) místo 3,19 eura (76,60 Kč). Cena za mozzarellu se zvýšila z 0,89 eura (21,40 Kč) na 1,55 eura (37,20 Kč) a za ovocný jogurt zákazník musí místo 1,19 eura (28,60 Kč) zaplatit 1,56 eura (37,50 Kč), vypočítává web Upday.com.
Například balení 300 gramů sýra Maasdam zdražilo o 94 procent z 2,49 (59,80 Kč) na 4,84 eura (116,30 Kč). Podle výpočtů vědců existují skryté náklady ve výši 2,35 eura (56,40 Kč). Ty zahrnují 0,85 eura (20,40 Kč) za emise poškozující klima ze zemědělství, jako je metan nebo CO2. Dále 0,76 eura (18,3 Kč) za znečištění půdy způsobené intenzivním zemědělstvím na výrobu krmiv. Dalších 0,63 eura (15,10 Kč) za dopad používání pesticidů a dalších faktorů na zdraví farmářů. A opět přibližně 0,10 eura (2,40 Kč) za znečištění podzemních vod například hnojivy.
Ekologická přirážka ale není u všech produktů stejná. U veganského řízku to je pouhých 5 % a je výrazně nižší než u vídeňských párků nebo jogurtů. Nejméně si zákazníci připlatí u čistě rostlinných produktů kvůli šetrnějšímu dopadu na životní prostředí, tvrdí environmentální ekonom Tobias Gaugler z Technické univerzity v Norimberku, který na projektu spolupracuje. Výraznější rozdíl je u mléčných výrobků a nejvyšší u masa.
