360° (909)
Poslední týdny zažíváme doslova energetickou megakrizi. Takto současný stav zhodnotil ekonom a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček v pořadu 360°. Avizovaná vládní opatření na příští týden, jehož hlavním bodem je zastropování cen elektřiny v tuzemsku, podle jeho mínění Čechům uleví a pomůže se jim vrátit do stavu, kdy by každý měl problémy ustát s využitím vládní pomoci. Ekonomka Ilona Švihlíková však varuje, že se tím neřeší problém.
Křeček ve vysílání CNN Prima NEWS popsal, že krize má různé části. „První fáze tu byla do července, kdy byly ceny vysoké a nepříjemné, ale v souvislosti s kroky vlády byla situace zvládnutelná,“ řekl ekonom. Mezi pomocné vládní nástroje zmínil úsporný tarif či příspěvek na bydlení.
„Pak jsme tu viděli šokující srpen, kdy se krize vyrojila do nevídaných rozměrů,“ pokračoval Křeček a současný stav označil za „megakrizi“. „Ta už není zvládnutelná předchozími opatřeními,“ dodal ekonom.
Cestu ven vidí právě v avizovaných opatřeních, se kterými má vláda přijít podle svých slov už v pondělí. „To, co bude spuštěno příští týden, nám umožní se vrátit do doby před krizí,“ vysvětlil Křeček. Podle jeho mínění tak dojde na návrat do předešlého krizového stavu, kdy by lidem měly k udržení se nad vodou pomoci vládní podpůrné programy.
„Odmažeme vývoj z posledních měsíců a dostaneme se do situace, kterou víme, jak řešit. Tím krizi překonáme. Všechny parametry budou nastaveny tak, aby domácnosti krizi s využitím státních příspěvků zvládly,“ řekl v pořadu 360° Křeček. Celkové výsledné řešení má být podle něj kombinací tuzemských kroků společně s řešením, které časem představí Evropská unie. „Soubor způsobí, že to bude zvládnutelné,“ shrnul poradce premiéra s tím, že pomoc se dotkne i firem.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Švihlíková varuje před neudržitelným energetickým mixem
Podle ekonomky a pedagožky Ilony Švihlíkové se však neřeší jádro celého problému. „Problém je, že ve chvíli, kdy si zvolíte energetický mix silně závislý na obnovitelných zdrojích, který je nestabilní, dáte k tomu systém emisních povolenek, který je spekulační, tak si Evropská unie vytvořila nástroj, který ji strhává ke dnu,“ popsala Švihlíková.
Ta tak v celé situaci „nevidí žádnou reflexi“. Za klíčové považuje vyřešit hlavní problém, kterým je dle ní právě „neudržitelný energetický mix“. To však platí pro celou Evropu.
Zdroj: Peníze.cz - Příspěvek na bydlení – kalkulačka
Oba ekonomové se ve vysílání CNN Prima NEWS shodli, že velký problém platí ohledně garancí výrobců energií. Považují je za finančně příliš vysoké, tudíž brání novým výrobcům vůbec vstoupit na trh. „Tam nám lítá 1,5 bilionu eur. Tohle je potřeba fundamentálně změnit,“ míní Švihlíková.
Dle slov Křečka si politici Evropské unie problém uvědomují. „Úspěch dnešního (pátečního) jednání je, že si Evropská unie uvědomila, že garance jsou problém a systém se mění,“ zmínil ekonom. Na druhou stranu si však povzdechl, že EU si neuvědomuje „problém s emisními povolenkami“. „Západ nevyslyšel volání Východu,“ poznamenal Křeček.
