360° (908)
Europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra kritizuje Němce kvůli jejich energetické politice. V pořadu 360° je označil za „hlavní problém Evropy“. Našim západním sousedům vyčítá, že v době energetické krize zasahující celý starý kontinent – Němci nezastavili uzavírání jaderných elektráren či neodložili obchodování s emisními povolenkami. V této věci s ním nesouhlasil europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti)
Vondra ve vysílání CNN Prima NEWS zmínil, že v Evropě stále není vyřešená otázka plynu. „Bohužel hlavní problém v Evropě jsou Němci,“ řekl europoslanec s tím, že Berlín zavedl svojí politikou Evropu do závislosti na ruském plynu.
Naše západní sousedy rovněž tepe za to, že se některé kroky rozhodli neudělat, ačkoliv by Česku a dalším zemím Evropské unie v aktuální situaci velmi ulevily. „Mohli nechat v provozu své jaderné elektrárny, mohli o rok odložit obchodování s emisními povolenkami,“ poznamenal Vondra.
Doplnil, že je rád, že v Německu se aktuálně otevírá debata o tom, zda kvůli krizi na čas nezměkčit ekologická opatření. Podle něj si ovšem Němci musí ujasnit, že není možné zároveň bojovat s Ruskem a s klimatem. „Nemůžeme vést dvě války najednou,“ prohlásil bývalý ministr obrany.
S jeho slovy do jisté míry nesouhlasil europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). „Kolega Vondra pomotal jednotky, ve kterých se to počítá. Není možné, aby se emisní povolenky projevily v hodnotách stamilionů eur. To se ustřelil,“ komentoval Peksa. Dodal, že závislost na ruském plynu vznikla kvůli vládě německé kancléřky Angely Merkelové, která loni na tomto postu po 16 letech skončila.
Vondra navíc zmínil, že kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) v pondělí určitě přijde se zastropováním cen elektrické energie, ačkoliv nechtěl tipovat, v jaké výši to bude. Stejně tak očekává vznik státního obchodníka s energií a také zavedení daně z nepřiměřených zisků, která by měla následně pomoci lidem v nouzi.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Komunistka Konečná některé kroky vlády kvituje
Podle europoslankyně a místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové (ANO) české vládě „ujel vlak“. „Zastropování cen elektřiny je něco, co jsme měli udělat už dávno,“ zmínila s tím, že společně s tímto krokem musí přijít další balík pomoci. „Musíme mít speciální tarify, otázkou je snížení DPH u základních potravin,“ nastínila. Zmínila také možné zvýšení příspěvků rodinám s dětmi či matkám samoživitelkám a důchodcům.
Podle europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné se však aktuální očekávání nesplní. „Vzbuzujeme obrovská očekávání, která se nenaplní,“ prohlásila a zmínila například několikrát upravované parametry vládního úsporného tarifu na energie.
Je ovšem potěšená některými kroky Fialovy vlády. „Konečně chceme převzít zpátky kritickou infrastrukturu do rukou státu, abychom se už nikdy do této situace nedostali,“ dodala šéfka komunistů ve vysílání CNN Prima NEWS.
