Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka Zdroj: CNN Prima NEWS
Vláda Petra Fialy (ODS) se ze současné krize neproškrtá a bude muset sáhnout po vyšších daních. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedl hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka. Ten navíc soudí, že stát si změnou sazeb z přidané hodnoty snadno dojde k vyšším příjmům. Debatu o daních navíc chápe, i když koaliční strany slibovaly svým voličům opak.
Bude muset vláda zvyšovat daně?
Rozpočet je v katastrofálním stavu. Stojíme před otázkou, jestli chceme vyšší dluh, nebo vyšší daně. Chtěl bych vidět malý stát s nízkými daněmi. V současné chvíli ale chápu, že se o zvyšování daní hovoří. Následující, nebo přespříští volby ale mohou vyhrát strany, které nemusí být rozpočtově zodpovědné. Už nyní máme černé scénáře jižních států Evropy, ke kterým se také v budoucnu můžeme přidat. Zadlužení navíc není způsobené vlivem investic do digitalizace, rychlovlaků, vzdělávání a dalších klíčových oblastí. Prostě jsme všechno projedli na dávkách. Nemyslím si, že je dostatečně velký prostor pro škrty a úspory státu. Aby se rozpočet dostal do rovnováhy, tak to bez vyšších daní nepůjde.
Ministerstvo financí přišlo se změnami v DPH. Co o této debatě soudíte?
Už delší dobu se hovoří o tom, že se zruší nejnižší sazba DPH a sjednotí se u nové. Vím, že je to dlouhodobý plán a je to jedna z cest. Výnosy z DPH jsou v zásadě jedny z největších příjmů státního rozpočtu a jakákoliv fiskální konsolidace není v současné době bez úpravy DPH možná.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pivo či lístky na fotbal v nejvyšší sazbě DPH. Stanjura prozradil návrh reformy daní
Vláda ale dříve slibovala nezvyšovat daně.
Je pravda, že ze začátku se ministr Zbyněk Stanjura i další koaliční představitelé nechtěli moc bavit o navyšování sazeb u DPH ani u daní z příjmu. V té době ale stáli za svými předvolebními sliby. Situace je ale skutečně nesrovnatelná se situací před volbami, a pokud se hledají příjmy, tak se musí zvednout daně. Buď se natvrdo zvednou sazby, nebo přijdou parametrické změny. To je například zavedení základu daně z příjmu pro fyzické osoby na úrovni superhrubé mzdy. Daňová sazba by zůstala stejná, ale došlo by k navýšení daňového zatížení.
Bartoš proti Stanjurovi: Nechceme dál zatěžovat rodiny. Piráti strhali návrhy k DPH
Ve vládní koalici probíhá spor o úpravu daně z přidané hodnoty. Proti plánu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) vystoupil předseda Pirátů Ivan Bartoš. Pro CNN Prima NEWS uvedl, že nesouhlasí se zvýšením spodní sazby DPH na 14 procent nebo přesunutím vodného a stočného do základní sazby 21 procent. Bartoš také připomněl, že se nejedná o finální návrh a v rámci koalice se bude na dané téma ještě diskutovat.
Mělo by tedy dle vás dojít ke změnám u DPH?
Pokud se zruší snížené sazby, tak dojde ke zrušení daňového zvýhodnění pro řadu služeb. To je příklad pohostinství, které se sem přesunulo během covidu v rámci vládní pomoci. Věci, které jsou veřejně prospěšné nebo jsou spotřebovávány zranitelnější skupinou obyvatel, tak na ně platí snížená sazba. A to z toho důvodu, aby byly výrobky levnější. To je příklad plen, knih, zdravotnických pomůcek. Proč je tam například pivo? To absolutně nechápu.
Veřejně se probíral návrh, který obsahoval dvě sazby DPH na 14 a 21 procentech. Některé služby z 15 procent by se přesunuly do nové snížené. To jsou příklady potravin nebo nealkoholických nápojů. Poznali by zákazníci nižší DPH?
To si nemyslím. Určitě to pomůže tlakům na zpomalení tempa inflace. Procentní bod může udělat relativně dost. Ale víme, jak to je. Pokud se lidi naučí v obchodech na to, že kilo kuřecího stojí sto korun, tak nečekám výraznou snahu o pokles cen pod tuto hladinu. Můžeme čekat maximálně kosmetickou úpravu ceny v reakci na snížení sazby DPH o 1 procentní bod. Výrazný dopad na cenu plného košíku v maloobchodě bude zanedbatelný. Větší zlevňování ani není na pořadu dne. Inflace je stále daleko od svého cíle. Proto v červenci nejásejme, že máme inflaci 9 procent. Stále bude spotřební koš o 9 procent dražší, než byl loni.
Zpátky ke státu a jeho návrhům. Nechcete spíše jako ekonom vidět od státu úspory než úvahy nad zvyšováním daní?
Určitě chci a je to také slib, který v minulosti vláda opakovala. Stát má ale velký problém. Přes 80 procent výdajů je mandatorních. Ať tedy chcete, nebo ne, tak s nimi ze zákona musíte počítat. Zbytek je manévrovací prostor vlády. Měli jsme tu energetickou krizi, stropy na energie a podobné výdaje. To nás stálo hodně miliard korun. Letos patrně místo schodku pod 300 miliard korun uvidíme deficit okolo 400 miliard korun. Vláda bude muset předvést kombinaci růstu daní a úspor ve svém provozu.
