Odhady odborů, podle nichž úsporný balíček připraví rodiny průměrně o 150 až 180 tisíc ročně, jsou naprostý nesmysl. Shodli se na tom v pořadu Právě dnes na CNN Prima NEWS ekonomové Dominik Stroukal a Lukáš Kovanda. Peníze na důchody jsou a budou, hospodařit s nějakým deficitem je běžné, stačí se podívat na západní země, uvedl Kovanda. To, co tu řešíme, je rozdíl v poměru mezi výšemi penzí a platů, který se bude zvětšovat, doplnil Stroukal.
Podle Kovandy přijdou rodiny v souvislosti s úporným balíčkem průměrně o 15 tisíc korun ročně. Nesouhlasí s propočty odborů, které uvádějí sumy v rozmezí 150 až 180 tisíc. „Matematicky to nedává vůbec smysl. Kde odbory vzaly těch 180 tisíc, je záhadou. Jsou to úplná hausnumera, která samozřejmě nemají žádný ekonomicky racionální podklad. Odbory jsou zřejmě naštvané, že jim vláda sáhla na daňové zvýhodnění odborářských příspěvků a snaží se udělat si rukojmí z veřejnosti tím, že ji vyděsí. Kdyby se opravdu jednalo o takovou částku, tak by byl celý problém s rozpočtem vyřešený,“ sdělil Kovanda.
ČTĚTE TAKÉ: Hádka ekonoma s odborářem. Náročné profese jsou největší Pandořinou skříňkou, řekl Hampl
Podobný pohled má na odhady odborů i Stroukal. „180 tisíc nevychází. Jenom jednoduchou trojčlenkou dojdeme k tomu, že by se v takovém případě na daních vybralo 600 až 700 miliard, a jak říká Lukáš, to bychom měli z roku na rok vyřešený nejen strukturální schodek, ale zaplatili bychom i spoustu let utrácení dopředu,“ doplnil s tím, že se částka bude u jednotlivých rodin lišit například podle toho, kolik tvořila sleva na studenta, kterou na své děti uplatňovali rodiče.
Peníze na penze budou
Stát bude důchody podle Kovandy vyplácet vždy. „Peníze na důchody samozřejmě jsou a vždy budou. Tady se vytvořila taková hysterie, že Česko míří k bankrotu, že jsou veřejné finance v rozvratu. Není to pravda, snažím se to neustále opakovat. My můžeme dlouhodobě hospodařit se schodkem třeba 1,5 až dvě procenta HDP. To je zcela běžné, podívejte se na drtivou většinu západních zemí, které považujeme za nejvyspělejší ekonomiky světa. Ty dlouhodobě hospodaří s nějakým schodkem,“ vysvětlil Kovanda. „Teď jde o to, jak důstojné důchody budou. Pokud někdo chce mít opravdu důstojné stáří, už pro to bude muset něco dělat,“ dodal.
Dostatek finančních prostředků na vyplácení penzí bude i podle Stroukala. „Peníze jsou a budou. O čem se bavíme, je náhradový poměr. Když dnes člověk jde do důchodu, příjem ze zaměstnání mu spadne na polovinu. V budoucnosti třeba na čtvrtinu a ten rozdíl mezi příjmy důchodců a příjmy zaměstnanců nebo podnikatelů bude prostě větší,“ uvedl Stroukal. „To může vyvolávat politické tenze a je dobře, že se snažíme, aby skok nebyl tak velký,“ doplnil.
Milanu Bednářovi se nezamlouvá seznam náročných profesí, který má ministerstvo práce a sociálních věcí představit v souvislosti s důchodovou reformou. „Existují psychicky náročná povolání, která jsou stresující – pilot, učitel manažer, taxikář atd. Myšlenka, že stanovíme nejnáročnější profese, je velmi problematická a bude terčem lobbingu. Ten se odehrál například u daně na tiché víno, což považuji za nehoráznost,“ uzavřel ekonom.