Nejhůře na vládní reformy doplatí zaměstnanci. (Ilustrační foto) Zdroj: iStock
Vládní opatření v rámci konsolidačního balíčku, který koalice ve čtvrtek představila, nejhůře dopadnou na české zaměstnance, a to především kvůli opětovnému zavedení nemocenského pojištění a omezení mzdových výdajů u státní správy. Reformy ale podle expertů pocítí také nízkopříjmoví živnostníci či například důchodci. Podívejte se, koho se změny nejvíce dotknou.
Například odpověď ekonoma Davida Marka z Deloitte pro CNN Prima NEWS byla jasná: „Na zaměstnance.“ Důvodem je nemocenské pojištění či třeba zvýšení některých spotřebních daní. Nejhůře postižení pak budou ti z veřejného sektoru, kde se chystá stát na mzdových nákladech šetřit.
ČTĚTE TAKÉ: PŘEHLEDNĚ: Jaké daně porostou a co Čechům podraží? Vláda představila konsolidační balíček
Vyšší daně budou mít také další negativní vlivy. Chybou proto bylo podle Marka například to, že vláda ustoupila ze zdanění tichého vína. „Na příjmové straně nese hlavní zátěž zvýšení přímých daní, což s sebou nese negativní dopad na vývoj ekonomiky. Naopak se nepodařilo prosadit vyšší důraz nepřímé daně, zejména zavedení spotřební daně na tiché víno či slazené nápoje, což by umožnilo buď výraznější snížení rozpočtového schodku, nebo menší zátěž přes přímé daně,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS.
Celkově však jako člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) konsolidační balíček chválí. „Představený plán fiskální konsolidace není ideální, nicméně představuje začátek cesty směrem ke stabilizaci veřejných financí. Co dál? Dalších 70 miliard korun v roce 2025 a ještě jednou o rok později s prioritou hledat další úspory, u daní obrátit důraz na spotřební daně a DPH, a to místo zvyšování daní z ekonomické aktivity,“ doplnil.
Rána pro nízkopříjmové OSVČ
Změny se také výrazně dotknou chudších živnostníků. „OSVČ se zvýší minimální sociální odvody na cca 4 700 Kč. Nízkopříjmoví OSVČ to pocítí dost,“ vysvětlil sociolog Daniel Prokop.
OSVČ se zvyší minimální sociální odvody na ca 4700 Kč. Nízkopříjmoví OSVČ to pocítí dost, cca do 950k příjmu se budou platit minima (v 60% paušálu). Řešením švarcu a degresivity v rámci OSVČ je jen revize paušálů v kancelářských profesích a paušální daně. /4
— Daniel Prokop (@dan_prokop) May 11, 2023
Ekonom Filip Pertold přesto tvrdí, že jde o správný směr, i když měl i výhrady. „Už půl roku říkám, že odvody OSVČ jsou neúměrně nízké. Vláda se vydala cestou zvýšení minim, což je lepší než nic, ale zároveň zatíží především cash flow OSVČ s nízkými příjmy, ale také zvýší jejich důchody. OSVČ s hrubými příjmy vyššími než 700 tisíc ročně jsou téměř nezasaženy,“ napsal stejně jako Prokop na Twitter.
Důchodci či nájemníci
Kromě zaměstnanců dopadnou změny také na důchodce. Na tiskové konferenci o tom emotivně mluvil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. „Tato deforma se řítí plnou parou proti zaměstnancům a důchodcům. Návrh je nespravedlivý. Ti, kteří to prezentovali, zapomněli říct, že oni způsobili tento šílený deficit. Není to seriózní komunikace vlády proti občanům, je to pouze hra. Prohrají ti, kteří krizi nezpůsobili. Na pondělí svoláváme odborové svazy a budeme ladit postup,“ uvedl.
Ekonom Lukáš Kovanda zase varuje před riziky navýšení některých sazeb, které pocítí obyčejní lidi. „Vláda navýší nemovitostní a podnikovou daň. Majitelé nemovitostí i firmy alespoň zčásti přenesou tato daňová zvýšení na své nájemníky, resp. zákazníky a klienty,“ uvedl na Twitteru.
Reformy však budou mít i pozitivní dopad. Mohly by totiž kladně ovlivnit peněženky nakupujících. „Snížení DPH na potraviny na 12 procent je pro zákazníky dobrá zpráva, obchody to samozřejmě plně promítnou do cen. A je to i dobrý signál na uklidnění nervozity mezi lidmi,“ napsal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
3/13 Snížení DPH na potraviny na 12 % je pro zákazníky dobrá zpráva, obchody to samozřejmě plně promítnou do cen. A je to i dobrý signál na uklidnění nervozity mezi lidmi.
— Tomáš Prouza (@ProuzaTomas) May 11, 2023
Obce a kraje
Ekonom Marek ale zároveň poznamenal, že reformy uškodí krajům či obcím. „Některé navržené změny na jedné straně sice snižují schodek státního rozpočtu, na straně druhé se ovšem zátěž přesouvá na krajské a obecní rozpočty. Nejvíce je to patrné u národních dotací. Zatímco na úrovni státního rozpočtu je plánována úspora 42,8 mld. Kč, v místních rozpočtech se ovšem počítá se zvýšením výdajů na dotace o 11,3 mld. Kč,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS.
Proto návrh kritizuje Sdružení místních samospráv ČR. „Nastavení a výnosy daně z nemovitých věcí by měly zůstat výlučně v kompetenci obcí, protože jsou to obecní rozpočty, na které dopadají související náklady, jako je třeba údržba místních komunikací či inženýrských sítí. Zdůrazňujeme, že určení výše této daně je výsostnou pravomocí obcí na základě koeficientů. Vláda se zástupci samospráv o úpravě daně nejednala,“ uvedla Eliška Olšáková, předsedkyně sdružení, ve vyjádření zaslaném CNN Prima NEWS.
