Emisní povolenky jako nový bitcoin. Jejich cena prudce roste, kupují je spekulanti
Cena emisních povolenek dosáhla v polovině února rekordních úrovní. Meziročně se zdvojnásobila. Zdroj: Profimedia.cz
Zatímco se investoři v posledních měsících zaměřují na kryptoměny, téměř bez povšimnutí bobtná bublina na trhu s emisními povolenkami. Jejich cena se od loňského listopadu zvýšila už přibližně o 60 procent. Zájem o ně totiž narůstá i mezi finančními institucemi, které je skupují v očekávání budoucího zhodnocení.
Optimismus na finančních trzích ve světle pokračující vakcinace roste. Investoři totiž očekávají, že v letošním roce se podaří dostat pandemii koronaviru pod kontrolu a nejvýznamnější světové ekonomiky se začnou výraznějším tempem blížit k úrovním před propuknutím koronavirové krize. Pozitivní očekávání však mají i svou méně příjemnou stránku, která se projevuje na evropském trhu s emisními povolenkami.
Emisní povolenky v Evropské unii jsou nejdražší v historii. A jejich cena zřejmě poroste i nadále. Zdroj: CNN Prima NEWS
Jejich cena se totiž dostala na historicky nejvyšší úrovně, když v polovině února překročila hranici 40 eur za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého. Od listopadu loňského roku se tak zvýšila asi o 60 procent, meziročně se pak emisní povolenky zhodnotily takřka dvojnásobně. Zatímco v minulosti poptávku po nich tvořily prakticky pouze průmyslové a energetické firmy, v poslední době zájem o ně narůstá také ze strany finančních institucí.
Rychlejší snižování emisí
Investiční banky jako Goldman Sachs, Morgan Stanley nebo hedgeové fondy Lansdowne Partners a Northlander Advisors v emisních povolenkách vidí cenné finanční aktivum, od něhož očekávají budoucí zhodnocení. A tak jej kupují, jak uvedl časopis The Economist.
Příčina raketového růstu ceny emisních povolenek ale není pouze na straně poptávky. The Economist píše, že počátkem tohoto roku došlo k tomu, že se na trh dostalo menší množství povolenek (jejich nabídka tedy byla nižší, než se očekávalo), protože obchodní systém přecházel na novou platformu. Jenže tato epizoda přesně ukázala, co se na trhu s povolenkami bude dít v následujících letech.
V listopadu loňského roku totiž lídři Evropské unie schválili urychlení snižování emisí skleníkových plynů. Do roku 2030 má objem vypouštěných emisí oxidu uhličitého a dalších plynů klesnout o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Původní plán počítal se 40 procenty.
Čtěte také
To znamená, že se na trh bude dostávat každý rok méně a méně emisních povolenek, jejich nabídka se tedy bude snižovat, zatímco u poptávky lze očekávat spíše její neustálý růst. Výsledkem snižující se nabídky a rostoucí poptávky tak nemůže být nic jiného než další růst ceny.
Poptávka, nabídka, cena
Na jedné straně se dá očekávat zvýšení tlaku průmyslových podniků na rychlejší zavádění opatření, která vypouštění skleníkových plynů sníží, na straně druhé bude záležet, co se jim více vyplatí. Zda raději zaplatit vyšší cenu za povolenky, nebo investovat nemalé prostředky do nových nízkoemisních technologií. „Je to vždy o porovnávání výše nákladů. Firmy si musí samy spočítat, jaká cena emisních povolenek je pro ně ještě akceptovatelná a kdy už je pro ně výhodnější pořídit čistší technologii,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka jihlavské Vysoké školy polytechnické.
A jak trh s emisními povolenkami funguje? Vlády jednotlivých zemí na základě mezinárodních dohod určí pro domácí firmy maximální kvótu pro vypuštění skleníkových plynů do atmosféry. K tomu vydají zmíněné emisní povolenky. Je pak na každém podniku, zda svou kvótu využije zcela, částečně, nebo vůbec. Nevyčerpanou část pak může prodat jinému podniku na trhu. Obchodovat lze i se zahraničními společnostmi. A jak bylo uvedeno, už nejde jen o doménu průmyslových firem. Největší trh emisních povolenek se nachází v Evropské unii, dalšími významnými trhy jsou Spojené státy nebo Čína.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
