emise CO2

Trh s novými auty se už řadu měsíců svíjí v obrovských křečích. Chybí díly, zákazníci čekají na vyřízení objednávky mnohem déle než před pár lety a ceny neustále rostou. Nejen kvůli inflaci, ale také kvůli zavádění nových norem týkajících se mimo jiné výfukových plynů. Bývalý šéf Škody a nynější předseda představenstva Volkswagenu Thomas Schäfer očekává zdražení nových aut o tři až pět tisíc euro, tedy zhruba 73 až 123 tisíc korun.

Vozidla s tzv. plug-in hybridním pohonem mají od roku 2025 ztratit svůj ekologický status, což bude znamenat konec výhod spojených s jejich provozováním včetně bezplatného parkování na modrých zónách a osvobození od dálničních poplatků. Jde o opodstatněnou změnu pohledu zákonodárců na tuto skupinu vozidel, která v praxi umí být méně ekologická než vozy s běžnými spalovacími motory. Zásadní ale bude především vliv na vykazování flotilových emisí CO2 jednotlivými automobilkami.

V rozruchu okolo středečního schválení zákazu prodeje spalovacích motorů v osobních autech od roku 2035 trochu zanikl návrh na stejný krok u dodávek, jenž by měl nastat ještě o osm let dříve. V první fázi by se opatření mělo týkat jen velkých firem. Na ty menší evropská regulace dolehne v roce 2030.

Evropská unie konečně přestala strkat hlavu do písku před vysokými emisemi nedobíjených plug-in-hybridů. Nová metodika měření by je připravila o všechny zásadní výhody poskytované elektromobilům, čímž by de facto ztratily smysl.

V době honby za co nejnižšími hodnotami vypouštěných emisí CO2 působí 304 g/km špičkového provedení Mercedesu-Benz třídy G jako povedený vtip. Vždyť většina běžných aut se dostává pod 100 g, plug-in-hybridy dokonce pod 50 g. Přesto se neekologické terénní „géčko" prodává nejlépe v historii.

Mezi lety 2011 a 2020 se emise oxidu uhličitého v zemích evropské sedmadvacítky snížily o více než 22 procent. Šampiónem je Estonsko, nejhorší výsledek zaznamenaly Litva a Lucembursko. V těchto dvou zemích se objem vypouštěného oxidu uhličitého dokonce zvýšil.

Dlouhodobou snahou ekologických iniciativ i některých politických uskupení je eliminace individuální automobilové dopravy. Skupina Green Aliance vcelku logicky tvrdí, že nejjednodušší cestou ke snížení množství vypouštění emisí je direktivní omezení používání aut na krátké vzdálenosti.

Na Islandu nedávno spustili největší „odsávačku“ oxidu uhličitého. Ta přímo ze vzduchu nasává tento skleníkový plyn a hluboko pod zemským povrchem jej přeměňuje na kámen. Čistička byla pojmenována Orca, což odkazuje na islandské slovo „orka“ znamenající energii. Za rok je schopna vymýtit množství CO2 odpovídající emisím vyšších stovek aut.

Benziny s příměsí olova provázely automobilismus celá desetiletí. Olovo, přesněji tetramethylolovo a tetraethylolovo, totiž zabraňovalo předčasnému výbuchu paliva ve válci, takzvanému detonačnímu hoření. Motory tak mohli mít vyšší kompresní poměr a vyšší výkon. Negativní účinky na lidské zdraví a životní prostředí však byly neoddiskutovatelné. Definitivně ale skončil olovnatý benzín až nyní, a to v Alžírsku.

Cena nejrozšířenější kryptoměny prolomila hranici 50 tisíc dolarů. S rostoucí hodnotou Bitcoinu se však zvyšuje objem skleníkových plynů, které kvůli jeho těžbě unikají do ovzduší. Už nyní je to více, než vypustí sousední Rakousko. Do pár let může předehnat Mexiko či Brazílii.

Řada evropských měst nadále zbrojí proti automobilům v ulicích. Plošné omezení rychlosti na nejvýše 30 km/h bude od srpna platit také v Paříži. Důvodem je snaha o redukci škodlivých látek v ovzduší, zvyšování bezpečnosti provozu, ale také snižování hluku. Město navíc zruší i 70 tisíc parkovacích míst. Cyklisté si však polepší.

Petr Vágner se jako jedna ze čtyř hvězd televizní obrazovky zúčastnil projektu "Prima čistí Prahu." Po dobu sedmi dnů používal ke své dopravě po Praze tam, kde je potřeba vlastního automobilu a kam se nedá dostat pěšky či městskou dopravou elektromobil Mercedes Benz EQA. Zážitky to byly nevšední.