K věci (725)
Jednou z priorit vlády pro následující roky je nezávislost České republiky na plynu z Ruska. Podle energetického experta Vladimíra Štěpána to ale není v následujících pěti letech reálné. Důvody popsal v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.
Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) má v úmyslu současnou energetickou krizi řešit zejména dovozem zkapalněného plynu z jiných zemí než z Ruska. Podle Štěpána je to ale velmi nevýhodné. „Plyn z Kataru zkusilo Německo a katarský princ jim řekl: ‚Kontrakt na dvacet let, vysoká cena, musíte odebrat určité množství a vazba plynu na cenu ropy‘,“ popisuje zkušenost českého souseda Štěpán.
Druhým problémem má být i vysoká ekologická zátěž, kterou zkapalněný zemní plyn, neboli LNG, přináší. „Největším zdrojem emisí není jenom uhlí, ale je to LNG a je to biomasa," dodává.
Jediný způsob řešení vidí Štěpán v uzavření dlouhodobé rámcové smlouvy s Ruskou federací. „Musíme zachovat, alespoň částečně, dovoz z Ruska, tak jako to dělají všechny ostatní státy a budou to dělat dál.“ Česká republika patří mezi státy Evropské unie k těm nejvíce závislým na ruském plynu. Ten tvoří v celkovém objemu 86 procent. Hůře na tom je už jen trojice států – Maďarsko, Finsko a Lotyšsko. Průměr unijní sedmadvacítky je 41 procent.
„Jiná řešení neexistují. Jsme prostě závislý na ruském plynu, to je realita pro tuto zimu,“ předvídá Štěpánek, člen iniciativy Energie není luxus. Zakladatelkou této pracovní skupiny je manažerka Alena Vitásková, někdejší předsedkyně Energetického regulačního úřadu, ale také bývalá kandidátka do Senátu za stranu Úsvit – Národní koalice a současná kandidátka na prezidentku.
Zatímco se Evropská unie připravuje na úplné odstřižení starého kontinentu od ruského plynu, Štěpánek vidí budoucnost jinak. „Já se nebojím. Plynovod teď jede na 40 procent a jakmile bude zprovozněna turbína Siemensu, tak se ty dodávky na Nord Stream 1 obnoví na 100 procent,“ konstatoval.
Problém vidí Štěpánek ve skutečnosti, že Česká republika nenakupuje plyn z Ruska přímo v rámci dlouhodobého kontraktu, nýbrž na burze, což kromě samotné ceny plynu zahrnuje i marži obchodníka. „Na burzu dodává Uniper a nám to prodá za cenu, kterou si stanoví sám. To bude minimálně těch 30 korun za kubík anebo i víc,“ předvídá Štěpánek a dodal: „To znamená, že plyn budeme mít, ale obávám se, že obyvatelstvo a firmy ho nemusí zaplatit.“
Podle Štěpánka není možné se spoléhat na solární energii, která v současné době tvoří pouhá dvě procenta vyrobené elektřiny, ani na jaderné elektrárny, jejichž proces budování je velmi zdlouhavý.
Nejrychlejším řešením by podle člena tzv. Pačesovy energetické komise mělo být zateplení nemovitostí. „Vezměme 150 miliard korun, dejme to domácnostem a průmyslu, ať sníží svoji spotřebu a tím klesne i celková spotřeba plynu o dvacet až třicet procent,“ navrhuje. „Když zateplíte dům, snížíte spotřebu plynu nebo elektřiny zhruba o polovinu,“ uzavírá Štěpánek.
Vladimír Štěpánek je částí veřejnosti kritizován za přílišné prosazování závislosti na ruském plynu. Publicistický web Manipulátoři.cz o Štěpánkovi hovoří jako o „hlásné troubě ruské propagandy“. Vyčítá mu zejména dlouhodobou spolupráci s „dezinformačními a prokremelskými médii“.
